Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Se vstupy do podzemních vodojemů se v Česku setkáváme ve velkém od první republiky, ale jejich vizuální vzhled se v posledních desetiletích podstatně zjednodušil. V krajině Podorlicka se však rozhodli nově budovaným vodojemům vtisknout ojedinělý architektonickým podpis.
Akciová společnost Vodovody a kanalizace (dále jen VAK) Jablonné nad Orlicí spravuje od roku 1994 několik historických vodojemů budovaných od počátku 20. století v návaznosti na postupný rozvoj měst pod masivem Orlických hor. V posledních letech se ale jejich kapacita stávala nedostačující, proto započala v roce 2014 společnost s přípravou projektů Skupinového vodovodu Brandýsko a Skupinového vodovodu Letohradsko.
Původní návrhy kanceláře Vodohospodářsko-inženýrské stavby, s. r. o., byly u obou projektů ještě dopracovány a pozměněny architektem Janem Pecháčkem, který na přání vedení společnosti přepracoval vnější podoby nově budovaných vodojemů. Důvodem změn byla skutečnost, že převážná část staveb tohoto typu je skryta pod zemí, a tak chtěla společnost alespoň nadzemní vstupní část pojmout v jednotném a zároveň netradičním architektonickém duchu. Investice ve výši 200 milionů korun byla realizována za přispění dotace ze Státního fondu životního prostředí ČR. „Architekt Pecháček navštívil jednotlivé lokality ve zvlněné podhorské krajině a navrhl konkrétní ztvárnění štítů i barevnost objektů. Polohu vodojemů podmínilo i několik faktorů, jakými byly požadovaná výška hladiny, možnost zajištění pozemků i dopravní přístupnost“, přiblížil specifika výběru Ondřej Hanuš, projektant úseku obnovy a rozvoje VAK.
U nových vodojemů v lokalitách Letohrad-Bažantnice, Mistrovice, Sudslava a Mostek u Chocně hrálo roli i barevné zvýraznění dotčených vodojemů v krajině, kdy jsou stavby laděné do okrové či šedé. Mezi použitými materiály dominuje plech a průčelí jsou cihelná či s dřevěným obkladem. Realizace staveb prováděly společnosti Profistav Litomyšl, a. s., a pražská VCES, a. s. V současnosti společnost finalizuje přípravu další investiční akce, a to propojení vodárenských soustav Letohrad a Lanškroun v plánovaném objemu 110 milionů korun, kdy se počítá s jedním novým objektem vodojemu v obdobné architektuře v lokalitě Sutice u Mistrovic. Zároveň s těmito aktivitami probíhá rekonstrukce starších a stále využívaných vodojemných soustav Orlické skupiny z let 1905–1930 s rozsáhlým gravitačním prameništěm Suchý vrch v Jamném nad Orlicí. Ty jsou realizovány z vlastních finančních prostředků společnosti.
VAK, a. s., vlastní a provozuje kromě zmíněného také celou řadu historických vodních zdrojů s jímacími soustavami – Suchý Vrch, Červená Voda, Albrechtice u Lanškrouna, Králíky, Hedeč a Jeřáb. “I když jsou tyto objekty většinou skryty pod zemí a nacházejí se v lesích, musíte se o ně pravidelně starat. Tyto jímací zářezy je třeba periodicky čistit, případně opravovat, aby vydatnost a jakost jímané vody z těchto zářezů nebyla ovlivněna jejich technickým stavem. Velmi významnou historickou stavbou, dodnes plně funkční a využívanou, je jímací štola se studnou a čerpací stanicí v Letohradě pod skalou a vodojemem pod hřbitovem v Letohradě”, dodává výrobně technický náměstek Lubomír Fiedler, který před více než 10 lety modernizační aktivity inicioval.