Vystavovat svá díla právě v Telči bylo přáním samotného Jana Zrzavého, jednoho z nejslavnějších umělců 20. století a spoluzakladatele českého moderního umění. Renesanční město pro něj bylo inspirací a jeho vztah k tomuto místu prohloubilo setkání s tehdejším kastelánem Bohumilem Norkem starším, který mu při prohlídce zámku ukázal sochu Adama stojícího na hlavním nádvoří. Jeho podoba se Zrzavým dala vzniknout půvabné fotografii malíře hledícího na svého zámeckého dvojníka.

Prostor pro prezentaci děl Jana Zrzavého vznikl ve východním křídle telčského zámku, které původně sloužilo jako depozitáře a zázemí pro zaměstnance. V letech 2024–2025 byly místnosti kompletně obnoveny a vznikly zde moderní výstavní prostory. Jsou vybaveny klimatizací pro udržení stabilního mikroklimatu, bylo instalováno nové osvětlení a před sluncem chrání exponáty látkové žaluzie. Během rekonstrukce byly odborně ošetřeny renesanční nástěnné malby v jedné z místností. Cihlovou dlažbu pak přikryly nové dřevěné podlahy a byla zateplena půda. Během stavebních úprav zámecké galerie byly kompletně vyměněny rozvody vody a elektřiny. Celkové náklady na úpravu prostor a instalaci expozice činily 14,5 milionu korun.

Nová expozice, která se přizpůsobila specifickému zámeckému prostředí, je členěna do šesti volně navazujících kapitol, které návštěvníka provádějí klíčovými okruhy Zrzavého tvorby – od autoportrétů a sebestylizace přes inspiraci dílem Leonarda da Vinci až po raná díla z období sdružení Sursum. Následují biblické motivy a krajiny ráje, které ústí v obrazy Bretaně, tolik spjaté s jeho vnímáním domovské Vysočiny. Závěrečná část se věnuje tématu osudové ženy. Vystavena je poprvé i nejnovější akvizice Národní galerie Praha – Portrét slečny Tydlitátové spojená s Telčí a obrazy s motivem Kleopatry, k němuž se Zrzavý vracel po většinu svého života. Tento obraz z roku 1932 zůstal více než 80 let v soukromé sbírce a dosud byl veřejnosti prakticky neznámý. Národní galerie Praha jej získala ze soukromé sbírky v loňském roce s přispěním Ministerstva kultury za tři miliony korun.

Na expozici navazuje interaktivní studio, jehož součástí je čtenářský koutek s kartotékou doplňujících materiálů – osobní korespondencí, reprodukcemi kreseb i děl autorů, kteří malíře inspirovali. Návštěvníci se mohou začíst do knih spojených s osobností Jana Zrzavého a zaposlouchat se do nahrávek z archivu Českého rozhlasu.