ROZHOVOR | S Martinem Hrdličkou o prezentaci památek ve virtuální realitě

Zajímalo nás, co vše dokáže zájemcům z řad vlastníků či správců památek, zástupcům samospráv a dalším klientům nabídnout a jaké formy virtuální prezentace dnes dokáže vytvořit. 

Kdy vás napadlo nabízet vlastníkům památek či městům virtuální a panoramatické prohlídky?

Myšlenka se zrodila s nástupem digitální fotografie a softwarovým nástrojem QuickTimeVR od firmy Apple, který se nám dostal do ruky v roce 2000. Seriózně jsme začali tvořit virtuální prohlídky až s nástupem první digitální zrcadlovky Nikon D70 a kvalitního objektivu typu rybí oko v roce 2004.

Co bylo a je hlavním cílem vytvoření virtuálních prezentací?

Hlavním cílem bylo využití nové technologie zobrazení celého prostoru kolem pozorovatele/fotografa a zprostředkovat tak divákovi nový a plný zážitek při objevování krásných míst namísto pouhého listování mezi klasickými fotografiemi.

Jak tato spolupráce v praxi vypadá a jak dlouho trvá pořízení virtuální prohlídky či panoramatické prezentace památky, města?

Zjednodušeně lze říci, že pro focení exteriérů potřebujeme pouze počkat na pěkné počasí a „dobré světlo“. Na focení památky, jako je muzeum, zámek či hrad nebo i město, nám postačí jeden den a na následné zpracování pak několik dnů dle rozsahu projektu. Obecně klientům říkáme, že pořízení fotografického materiálu je 20 procent práce a zbylých 80 procent je poté postprodukce a programování.

Co vše nabízíte ve vašem portfoliu a jaké formáty jste schopni pro zadavatele vytvořit?

Prakticky vše, co je v současnosti v našem oboru obecně nabízeno. Vytvoříme panoramatické sférické fotografie, spojíme do celku virtuální prohlídky a naprogramujeme libovolné interaktivní prvky, které obrazový materiál doplní o další formy informací, jako jsou doprovodné texty, jazykové mutace, fotogalerie, video shoty, on-line mapy a plánky, hudební i mluvený doprovod, víceúrovňové menu a to vše v přehledném GUI (pozn. GUI je přívětivé a intuitivní prostředí pro uživatele, které mu umožňuje interagovat s elektronickými zařízeními prostřednictvím grafických symbolů a vizuálních prvků, jako jsou ikony, tlačítka a okna, namísto textových příkazů). Prezentaci či aplikaci připravíme také ve formátu pro prohlížení v brýlích virtuální reality. Tvoříme kromě sférických fotografií také 360° video. Sférické video pak třeba používáme při tvorbě Blue line v systému map Google Street View.

Kolik virtuálních prezentací ve vaší režii již vzniklo a jaké zakázky byly pro vás nejnáročnější? Jaké byly ty nejzajímavější?

Na svém kontě máme stovky dokončených projektů a stovky spokojených zákazníků. Každý projekt je svým způsobem zajímavý a také jinak náročný. Rádi fotíme krásné historické a kulturní památky a prostory – církevní stavby, hrady, zámky a také muzea s poutavými expozicemi.

Zajímavé jsou i pohledy na památky před a po rekonstrukci. To jsme použili např. v prezentaci pro Hospital Kuks či pro Kláštery Český Krumlov.

Náročné a zároveň dobrodružné jsou záběry z míst, kam se člověk obvykle neodváží vstoupitt, ale z toho daného místa je atraktivní pohled. Někdy jsou i okolo stojící turisté překvapeni, která místa si vybereme pro pořízení snímků. Nevšední a zároveň poučný byl např. projekt virtuálních prohlídek všech typů elektráren pro skupinu ČEZ.

Jaké máte od měst a vlastníků/správců památek zpětné vazby, případně od samotných návštěvníků míst, jež si mohou prohlédnout často ze všech stran zvenčí i z interiérů?

Zpětná vazba je vždy kladná a velmi nás potěší zájem a pochvala návštěvníků. Avšak i dnes bojujeme s velmi mylným názorem převážně od správců památek, kteří říkají: „My to nechceme takto prezentovat, protože si to lidé prohlédnou doma na počítači a k nám pak nepřijedou.“ Tuto mylnou představu nám již v roce 2008 vyvrátila paní kastelánka jednoho zámku ve správě Národního památkového ústavu s poukazem na to, že k ní přijíždějí autobusy turistů, kteří říkají, že viděli virtuální prohlídky části zámku. Ten je na nich tak krásný, že přijeli, aby si ho prohlédli osobně.

Jako jediní máme např. digitálně archivován stav hlavní budovy Národního muzea před velkou rekonstrukcí v letech 2011–2018, která nahradila stav trvající více než 100 let. Ani Vila Tugendhat se nebála poklesu návštěvníků po uvedení naší virtuální prohlídky.

Jaké máte plány do budoucna? Snažíte se stále v této oblasti přicházet s něčím novým a ještě více inovativním?

Ano, bedlivě sledujeme vývoj technologií v tomto odvětví, snažíme se držet krok s inovacemi a ty pak přinést a prezentovat klientům. Nyní testujeme možnosti zobrazení prostoru v 3D s novou technologií Gaussian splatting, jež byla uvedena před rokem. Mimoto stále updatujeme a upgradujeme naše software a hardware vybavení i vědomosti, abychom mohli nabídnout nové počiny v technologii imerzivního zobrazování, tedy dokázat díky technologiím vtáhnout uživatele do svého obsahu, aby měl subjektivní pocit fyzické přítomnosti na daném místě, třeba i uvnitř památky.