První z nich prakticky založil egyptologii jako vědecký obor a nejde o nic menšího než o rozluštění hieroglyfického písma. Dne 27. září 1822 představil Jean François Champollion teorii o čtení hieroglyfů. Od té doby už archeologové více rozumí památkám, které odkrývají, i funkcím předmětů, které objevují.

Přibližně o 100 let později došlo na jihu Egypta k dalšímu objevu, jenž se nesmazatelně zapsal do dějin egyptologie. Britský archeolog Howard Carter byl přesvědčen, že Údolí králů, dávné pohřebiště panovníků doby Nové říše, ukrývá hrobku panovníka jménem Tutanchamon. Jeho mnohaleté úsilí bylo odměněno 4. listopadu 1922, kdy se před očima Carterových dělníků objevil první schod vedoucí do dlouho hledané hrobky. Ta byla naplněna honosnou pohřební výbavou ukazující nesmírné bohatství mladého faraona a dokládající i výjimečnou řemeslnou zručnost starověkých umělců.

Druhá část výstavy připomene i úspěchy české egyptologie a zejména pak osobnost vědce Jaroslava Černého. Budou zde k vidění více než tři desítky originálních předmětů i kopií ze sbírek Náprstkova muzea. Půjde například o ostrakony, tedy úlomky starověké keramiky, vešebty, tedy drobné sošky se zádušními texty, či sochu hodnostáře Veseretkaua, která podle některých odborníků patří k nejhezčím předmětům v českých egyptologických sbírkách vůbec. Návštěvníci se dále mohou těšit na svítící kopii Rosettské desky, seznámí se s vývojem egyptského písma i s postupem, kterým ho Champollion rozluštil, vstoupí do makety Tutanchamonovy pohřební komory či proniknou do tajů mumifikace. Zkrátka na vlastní kůži zažijí ono kouzlo objevování.