Kutná Hora si připomíná 50 let městské památkové rezervace

Podle Aleše Pospíšila z Národního památkového ústavu mělo vyhlášení městské památkové rezervace pro město zásadní význam. "Podařilo se v podstatě zachránit historické jádro tím, že byla provedena sanace sklepů a sanace a průzkum historického podzemí," uvedl. Historické centrum města bylo před tímto zásahem v havarijním stavu, což způsobilo problematické podloží vzniklé dávnou hornickou činností, sítí štol a starých důlních děl, která se propadala. V 60. a 70. letech se proto nejprve začalo s rozsáhlou sanací podzemí, na niž navázaly opravy několika nejvýznamnějších památek, například Sankturinovského nebo Knížecího domu.

"I v době před rokem 1989 se našla spousta osobností, které velmi obětavě pracovaly. A možná i díky nim jsme po roce 1989, když jsme přišli na radnici, měli takové bohatství památek, které dnes v Kutné Hoře obhospodařujeme," zdůraznil kutnohorský starosta Ivo Šanc.

Po roce 1995, kdy byla rezervace společně s katedrálou v Sedlci zapsána na seznam UNESCO, začala již velmi živelná obnova památek a regenerace celého historického jádra. "Opravovaly se po 100 letech nejvýznamnější objekty, jako jsou chrám sv. Barbory nebo katedrála v Sedlci," připomněl Pospíšil. Spolu s nimi se dočkaly obnovy také jezuitská kolej, kaple Božího Těla, kostel sv. Jana Nepomuckého, kostely Panny Marie Na Náměti a sv. Jakuba, Vlašský dvůr, ale i celé městské jádro s měšťanskými domy a povrchy ulic a náměstí. "Ve dvou letech se tu uskutečnila zádlažba 20 ulic a tří náměstí, což je mimořádné," ocenil Pospíšil.

Kutná Hora patří mezi nejvýznamnější historická sídla nejen v Čechách, ale i v širším prostoru střední Evropy. Památková rezervace se rozkládá na ploše 61 hektarů a obsahuje 316 nemovitých kulturních památek a dvě národní kulturní památky: Vlašský dvůr a chrám sv. Barbory. Územní rozlohou a počtem památek zaujímá přední místo mezi českými historickými městy.