Archeologický průzkum na Hané odkryl přes tisíc nálezů

Odborníci z Archeologického centra Olomouc ukončili záchranný archeologický výzkum, který dokumentuje osídlení údolí řeky Hané od starší doby bronzové až po dobu římskou. Úsek o délce 1,2 kilometru zkoumali od dubna do konce října loňského roku.

Věteřovská kultura: domy a sídlištní pohřby

Nejstarší osídlení představuje věteřovská kultura ze starší doby bronzové. Archeologové odkryli pozůstatky domů s kůlovou konstrukcí, jejichž stěny byly kdysi vyplétány proutím a omazávány hlínou. Po požárech se zlomky omítky dochovaly jako dočervena vypálené fragmenty hlíny, takzvané mazanice. Některé z nich byly vyhlazené se stopami zdobení na vnější straně, zatímco na vnitřní straně se dochovaly otisky prutů.

„Domy měly kůlovou konstrukci a při jejich zániku požárem se v mazanici zachovaly detaily stavebních prvků. V některých případech jsou patrné i stopy povrchových úprav,“ popsal archeolog Pavel Moš.

Z tohoto období pocházejí také keramické nádoby, cívky, přesleny, korálky či kostěná jehlice. K starším nálezům patří bronzová jehlice s cyperskou hlavicí. Archeologové odkryli také dva sídlištní pohřby, což je pro tuto kulturu příznačné. V jednom z objektů bylo uloženo tělo dospělého jedince společně s dítětem. Kosterní ostatky podstoupí antropologickou analýzu.

Záhadné objekty s lidskými ostatky

Výraznou stopu na lokalitě zanechala kultura lidu popelnicových polí, především skupina slezská z pozdní doby bronzové, ale také skupina platěnická ze starší doby železné. Archeologové zachytili sídlištní objekty různých velikostí s četnými nálezy keramiky a mazanice.

Mimořádnou pozornost vzbudily čtyři objekty s částmi lidských ostatků. V jednom z nich bylo nalezeno šest lidských lebek uložených vedle sebe v zásypu objektu.

„Nositelé kultury doby popelnicových polí své zemřelé spalovali. Zde jsme však zaznamenali pouze části lidských ostatků, nikoliv celé kostry. Mohlo by se jednat o projev zvláštního rituálu,“ uvedl vedoucí archeolog Arkadiusz Tajer. Další poznatky přinese antropologická analýza.

Dílny na výrobu bronzových artefaktů

V několika objektech při okraji pravěkého sídliště archeologové objevili kamenné licí formy a zlomky tyglíků, které sloužily k tavbě a odlévání bronzových předmětů. Na lokalitě archeologové nalezli také menší soubor bronzových předmětů, například sekerky, jehlice, náramek či nůž. Nálezy pocházejí ze závěru doby bronzové a starší doby železné a napovídají, že se v těchto místech nacházela specializovaná dílna na výrobu bronzových předmětů.

Unikátní nález z doby římské

Nejmladší fázi osídlení představuje doba římská, kdy území obývaly germánské kmeny. Archeologové odkryli pyrotechnické zařízení sloužící k pálení vápna.

Za výjimečný nález také považují zachovalou kalibrační desku určenou k protahování a ztenčování kovových drátků. V jejích otvorech se nachází rez a mohou se zde vyskytovat stopy po kovových drátcích.

Náročnost výzkumu a další zpracování nálezů

Archeologové zároveň upozorňují, že podobně rozsáhlé výzkumy jsou časově i odborně velmi náročné. V této souvislosti varují před připravovanými změnami legislativy, které by mohly omezit financování archeologických výzkumů. Podle odborníků by takové nastavení mohlo vést k omezení jejich rozsahu a v krajním případě i ke ztrátě části archeologických nálezů.

Po ukončení terénní části výzkumu byly veškeré nálezy převezeny do laboratoří Archeologického centra Olomouc. Aktuálně odborníci provádějí čištění, konzervaci, dokumentaci i specializované analýzy včetně antropologického zkoumání lidských ostatků. Výsledky bude centrum průběžně zveřejňovat.