Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Finále soutěže MÁME VYBRÁNO je v plném proudu. Podpořte hrdiny z vašeho kraje a hlasujte! 💙
Pátrání po osudech židovských rodin přivedlo Pavla Tychtla až k pacovské synagoze využívané jako skladiště a ukryté v průmyslovém areálu, a k blízkému rabínskému domu. Spolek Tikkun Pacov dnes oba objekty opravuje a zároveň skládá zpět příběhy zmizelých občanů.
Za projektem obnovy pacovské synagogy a rabínského domu nestojí původně jen snaha záchrany staveb, ale dlouhodobé pátrání po historii místa. Spolek Tikkun Pacov začal shromažďovat fotografie, rodinné archivy i vzpomínky potomků bývalých obyvatel.
Při dokumentaci narazil Pavel Tychtl na osudy rodin, které z Pacova zmizely zejména během holocaustu. Díky archivům a kontaktům v zahraničí se postupně seskládal obraz komunity, která byla dlouho přirozenou součástí města. Koncem 19. století zde žilo přibližně 200 židovských obyvatel, v meziválečném období už jen zhruba 100, neboť část rodin ještě před válkou odešla mimo jiné také do Ameriky.
Pacovská synagoga nebyla jen sakrální stavbou, ale i místem setkávání a každodenního života komunity. Rabínský dům sloužil jako zázemí komunity i prostor pro vzdělávání – v patře byla učebna a byt rabína, ale i pec na vyhlášené macesy, v přízemí pak pokoje pro sociálně slabší členy i vstup do pravděpodobné rituální lázně mikve. Právě tato provázanost s fungováním města dnes spolku pomáhá znovu číst význam jednotlivých objektů v širším historickém kontextu pod pacovskými věžemi na jihozápadní hranici městské památkové zóny.
Tikkun Pacov získal synagogu a rabínský dům do svého vlastnictví v letech 2018–2019. Už tehdy byl stav synagogy kritický – do konstrukcí zatékalo, některé části byly staticky narušené a objekt byl dlouhodobě ohrožen další degradací. „Bylo to za pět minut dvanáct,“ vzpomíná předseda spolku.
Vedle samotné fyzické obnovy sehrála zásadní roli také památková ochrana. Zatímco u synagogy byl proces poměrně přímočarý, u rabínského domu bylo nutné obhájit jeho hodnotu nikoli pouze architekturou, ale především historickou a paměťovou vazbou na zaniklou komunitu. Nakonec se podařilo oba objekty prohlásit za kulturní památky.
Nejrozsáhlejší zásahy probíhají v novorománské synagoze, kterážto po požáru v roce 1864 nahradila starší modlitebnu z roku 1823. Po druhé světové válce byla začleněna do průmyslového areálu a v interiéru přestavěna, kdy došlo k vložení betonového patra, odstranění původních prvků a výzdoby i ke změně vstupní dispozice. Obnova nyní spočívá v postupném odstraňování těchto zásahů a návratu k původní prostorové struktuře. Současně se opravují fasády, okna a stropní konstrukce a pokračují stavebně-historické průzkumy. Ty již přinesly mimo jiné i archeologický nález středověké pece pod základy oltáře, zároveň ale ukazují i dlouhodobý problém se spodní vodou. K objektu v minulosti přináležel také dům kantora, z něhož se vstupovalo na ženskou galerii, po které v obvodovém zdivu zbyl relikt schodiště. Již neexistující domek dnes připomíná přiznané neomítnuté zdivo na fasádě.
Prozatím celkové náklady za dosavadní a nedokončenou obnovu synagogy dosáhly přibližně 9 milionů korun. Financování je vícezdrojové – spolku pomáhá Fond Vysočiny, Nadační fond obětem holocaustu, Česko-německý fond budoucnosti, evropské prostředky i město Pacov, významnou roli hraje také veřejná sbírka. Na stavební obnově se podílely a podílejí Stavební huť Slavonice, společnost RE IN z Mladé Vožice, ZEJDA SANACE i firma Stavneko.
Vedle stavebních prací probíhá i dokumentace paměti. Spolek shromažďuje fotografie, dopisy, osobní předměty i rodinné příběhy, které se stávají základem budoucí expozice v rabínském domě. V této činnosti se odráží i samotný význam názvu Tikkun, náprava. V případě pacovského projektu nejde pouze o opravu historických budov, ale také o snahu napravit dlouhé období zapomnění. Obnova synagogy a rabínského domu znamená zároveň návrat příběhů lidí, kteří byli kdysi přirozenou součástí města a jejichž osudy byly tragicky přerušeny.
Právě propojení fyzické záchrany památek a konkrétních lidských osudů dává projektu jeho skutečný význam. Nejde jen o rekonstrukci dvou staveb, ale o postupné obnovování vztahu k místu a k paměti jeho obyvatel. „Důležité není jen památky opravit. Důležité je obnovit a uchovat paměť,“ uzavírá Pavel Tychtl.
Budoucností synagogy a rabínského domu má být prostor, kde se propojí historie, vzdělávání i setkávání – a kde se památka stane znovu čitelnou součástí příběhu města. Přestože obnova ještě není u konce, oba domy už dnes nejsou prázdnou připomínkou minulosti – konají se v nich prohlídky, přednášky i setkání, díky nimž se jejich příběh vrací zpět mezi lidi. Náprava, kterou má ve svém názvu Tikkun Pacov, tak pokračuje nejen v opravených zdech, ale i v živé paměti města. K její pokračující a jistě několikaleté obnově může přispět každý.