Začátkem února se v broumovském klášteře konala konference Centra rozvoje charakteru (CERC) zaměřená na návrat pojmu ctnost do výchovy a vzdělávání. Co pro vás znamená ctnost a v jakých rovinách ji vnímáte?

Pro mě osobně je ctnost především schopnost žít dobrý život – a to jak na úrovni jednotlivce, tak celé společnosti. Nechápu ji jako soubor příkazů nebo morálních zákazů, ale jako praktickou dovednost jednat dobře v konkrétních situacích, i tehdy, kdy je to náročnější, nejisté nebo to nevede k okamžitému osobnímu úspěchu. Vnímám ji v několika rovinách zároveň: týká se osobního výkonu a odolnosti, schopnosti porozumění, kritického myšlení a úsudku, ale také spolupráce s druhými a fungování v občanském prostoru.

V tomto smyslu se vědomě opírám o neoaristotelskou etiku ctností, která chápe ctnost nikoli jako abstraktní ideál, ale jako něco, co se rozvíjí praxí, zkušeností a opakovaným jednáním. Člověk se zde dobrému životu neučí z pouček, ale tím, že ho postupně žije – s druhými lidmi, v konkrétních vztazích a v odpovědnosti.


(...)

Vaším vlajkovým projektem v rámci péče o region je úspěšná revitalizace kláštera v Broumově. V čem tkvěl zásadní moment, kdy jste si uvědomil, že toto místo chcete zachránit, pečovat o něj a aktivně ho přetvářet?

Upřímně řečeno, jako skutečně vlajkový projekt dnes vnímám spíše kandidaturu Broumova na Evropské hlavní město kultury, která regionu dodala nové sebevědomí a otevřela ho směrem k Evropě. Zároveň je ale pravda, že rekonstrukce kláštera v tom sehrála zásadní roli – ukázala městu i celému regionu, že je možné uskutečnit i to, co se zpočátku zdálo nereálné.

Pokud se ale vrátím přímo k vaší otázce, žádný jeden „zlomový okamžik“, kdy bych si řekl, že klášter nebo region musíme zachránit, vlastně neexistoval. Vše se odehrávalo velmi klidně a organicky. Naší původní motivací bylo pomáhat regionu a lidem v něm a oživovat ho prostřednictvím kulturních a vzdělávacích aktivit.

(...)

V soutěžním klání o titul evropské hlavní město kultury 2028 nakonec zvítězily nad Broumovem České Budějovice. Jak celý proces kandidatury změnil vnímání regionu v očích zbytku republiky?

To je samozřejmě těžká otázka, protože nemáme k dispozici žádné systematické výzkumy. Subjektivně ale vidím změnu jako velmi výraznou. Broumov byl díky kandidatuře mnohem šířeji zaregistrován i širší veřejností. Stal se hlasem menších měst a regionů a ukázal, že i místo na periferii může přicházet s ambicí, která přesahuje jeho velikost. Pro mnohé to byl signál, že má smysl snít a že vytrvalou každodenní prací lze postupně dosáhnout i cílů, jež se zpočátku zdají nedosažitelné.

Kandidatura zároveň prověřila náš dlouhodobě budovaný ekosystém spolupráce. Ukázala, že jsme schopni kapacitně vyrůst, a to díky podpoře klíčových partnerů – města, které kandidaturu neslo, kraje i Ministerstva kultury – aniž bychom přitom ztratili hloubku nebo směr. Postup do finále dvou měst byl pro nás důkazem, že se soutěže nejen můžeme účastnit, ale že v ní můžeme i obstát.

(...)