Nová koncepce památkové péče na období 2011–2016, II. část

Mezi hlavní cíle nové koncepce patří změna právních předpisů. Ta by měla například odstranit nerovnost vlastníků nemovitostí, jejichž vlastnická práva jsou orgány památkové péče omezována z důvodu ochrany veřejného zájmu. Nyní mohou o příspěvek na obnovu žádat pouze vlastníci nemovitostí prohlášených za kulturní památku, zatímco vlastníci nemovitostí neprohlášených za kulturní památku, ale ležících v památkových rezervacích a zónách nikoliv.

Nová by měla být také specifikace a zpřesnění kritérií pro prohlašování věcí za kulturní památku stejně jako za národní kulturní památku. Totéž platí i pro vyhlašování památkově chráněných území. S tím souvisí i pokračující digitalizace Ústředního seznamu kulturních památek.

Stejně by měla být zkvalitněna a zpřehledněna evidence movitých kulturních památek. Má dojít k reidentifikaci movitých kulturních památek, k dokončení základní evidence mobiliárních fondů státních hradů a zámků a scelování mobiliárních fondů hradů a zámků v majetku státu.

Koncepce se dále zabývá integrovaným systémem ochrany movitého kulturního dědictví a intenzivnější spoluprací s Ministerstvem vnitra při provádění periodických preventivních prohlídek zabezpečení památkových objektů. Dále chce zajistit možnost operativně čerpat finanční prostředky po živelních katastrofách a podobných událostech.

Za nejméně prozkoumanou a současně nejohroženější oblast považuje koncepce ochranu archeologického dědictví. Proto si za cíl stanovila přijetí komplexní právní úpravy ochrany archeologického dědictví, která by reflektovala nové podmínky a situaci v oboru.

Ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí si koncepce vytyčila cíl přijmout právní úpravu o ochraně kulturní složky krajiny na úseku památkové péče. Tento nástroj totiž v našem právním systému dosud schází.

Mezi další cíle patří dokončení transformace Národního památkového ústavu coby odborné organizace státní památkové péče. Zkvalitnění úrovně bezplatné odborné pomoci vlastníkům kulturních památek, koordinace činnosti při péči o památky mezinárodního významu, monitoring jejich stavu a také zpřístupnění knihovních fondů odborné veřejnosti.

Důležitou součástí dokumentu jsou také vytyčené cíle při spolupráci a účasti dalších subjektů při nakládání s památkovým fondem. Jedná se především o vědecké ústavy, paměťové a sbírkové instituce, nestátní organizace, ministerstva, krajské a celní úřady a další.

Informace o analýze současného stavu, kterou přináší nová koncepce památkové péče, naleznete v první části článku ZDE.