Jak česko-dánští manželé zachraňují barokní zámek na Podbořansku

Jak se zrodila myšlenka zakoupit a zachránit poničenou historickou stavbu?

Bylo nám líto sledovat, jak tato historicky významná památka postupně zaniká, protože z ekonomického hlediska nebyla atraktivní pro investory hledající rychlý zisk. Když jsme zámek navštívili poprvé, okouzlil nás především jeho jedinečný genius loci. Právě to a respekt ke kulturní památce nás dodnes utvrzuje v rozhodnutí věnovat se jeho obnově. Zámek navíc tvoří výrazný krajinný prvek, který je viditelný z mnoha pohledů v okolí. Bohužel dnes k zámku patří pouze menší část původního zámeckého areálu. Historicky k němu náležely okolní louky, terasy, barokní park, hospodářský dvůr i mlýn, avšak areál byl postupem času rozdělen mezi více vlastníků. Přesto usilujeme o celkové řešení a máme vizi obnovit z původního areálu co nejvíce, včetně teras a vodních prvků, které se dosud dochovaly a tvoří jeho přirozenou součást.

Můžete přiblížit historii památky?

Z velmi podnětného stavebněhistorického průzkumu od Michala Patrného a Jindřicha Záhorky, doplněného dendrochronologickou analýzou od Josefa Kyncla, vyplynulo, že zámek je výrazně starší, než jsme původně předpokládali. Zároveň se ukazuje, že jeho architektem mohl být Francesco Ceresola. Historie Brodů sahá nejméně do poloviny 16. století. V roce 1552 zastavil zdejší dvůr Jan starší Fremut z Krásného Dvora Mikuláši ze Šertinku, avšak následně jej opět vykoupil zpět. Po něm držel Brody Jan Fremut mladší, který je podle literatury považován za zakladatele místní tvrze. Ta se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1575, kdy ji spolu se statkem prodal Voršile Hasištejnské z Lobkovic.

Další vývoj lokality je spojen se stavební činností, jejíž přesnější dataci přinesl až stavebněhistorický průzkum, zejména dendrochronologická analýza. Ta prokázala, že konstrukce záklopového stropu mezi přízemím a prvním patrem byla zhotovena ze smrkového dřeva skáceného na přelomu let 1683–1684, případně již v letech 1681–1682. Z těchto údajů vyplývá, že stavební aktivita spojená se vznikem či zásadní přestavbou zámeckého objektu probíhala již v 80. letech 17. století. Původní zámek je tedy starší, než se dříve předpokládalo, a jeho vznik lze klást právě do tohoto období. V roce 1731 byly Brody připojeny k panství Krásný Dvůr, které náleželo rodu Černínů. Starší literatura uváděla, že tehdy byl v Brodech postaven jednopatrový zámek s kaplí. Novější poznatky však tuto interpretaci korigují, neboť potvrzují existenci zámecké stavby již v předchozím období. Je proto pravděpodobné, že po roce 1731 došlo spíše k její úpravě, modernizaci či rozšíření než k výstavbě zcela nového objektu. Do širšího kontextu zapadá i skutečnost, že černínský stavitel Francesco Ceresola v té době prohlížel zámek v Krásném Dvoře, který byl ve špatném stavu a nesloužil již jako rezidenční sídlo, nýbrž pouze jako hospodářský objekt (sýpka). Na základě těchto souvislostí se nabízí hypotéza, že zámek v Brodech mohl být ve vlastnictví Černínů již před rokem 1731 a že stavební činnost z konce 17. století souvisela s jejich správními potřebami. Nelze vyloučit, že tehdy vznikl nový objekt na místě starší tvrze, určený jako zázemí pro úředníky spravující panství Krásný Dvůr.

Souhrnně lze tedy konstatovat, že Brody prošly od 16. století postupným vývojem od hospodářského dvora s tvrzí až k raně novověkému zámeckému sídlu, přičemž klíčová stavební etapa spadá již do 80. let 17. století, zatímco připojení k černínskému panství v roce 1731 představuje spíše fázi úprav a dalšího rozvoje než samotný vznik zámku.

Které kroky v rámci vzniku projektové obnovy jednotlivých součástí byly doposud nejsložitější?

Žádný z kroků nevnímáme jako vyloženě složitý – práce na obnově je pro nás především inspirativní a obohacující. Máme radost ze spolupráce s odborníky, kteří mají hluboké znalosti, zkušenosti s památkami a zároveň opravdové nadšení pro své řemeslo.

Co vše se zatím podařilo a které kroky vás čekají?

Podařilo se nám detailně poznat jednotlivé objekty i jejich historické souvislosti. Postupně připravujeme kroky vedoucí k obnově a těšíme se na proměnu areálu. Naším cílem je navrátit zámku jeho původní barokní podobu a odstranit necitlivé zásahy z posledních etap jeho existence.

Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury nebo jiné formy podpory?

Ano, na obnovu se nám daří částečně získávat finanční prostředky z veřejných zdrojů. Ráda bych se také konkrétně přimluvila za zmínku o podpoře Krajského úřadu Ústeckého kraje, Odboru kultury a památkové péče, který nám poskytl dotaci ve výši 1 389 830 korun na realizaci projektu Rekonstrukce altánu, opěrné zdi a souvisejících prvků v zámeckém areálu barokního zámku Brody. Na tentýž projekt jsme zároveň získali finanční podporu od Ministerstva kultury ČR ve výši 400 tisíc korun.

Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese jakkoliv podílející se na obnově?

Doporučujeme spolupracovat s řemeslníky a odborníky se zkušeností s památkami, kteří respektují původní technologie a hodnotu objektu. Dobré zkušenosti máme s projektanty, restaurátorem a geodety. Také jsme rádi za spolupráci s velmi zkušenou firmou LANOSTAV OBNOVA PAMÁTEK, s. r. o., a za spolupráci s místní firmou z Krásného Dvora, APOLA montáže, s. r. o. To je obrovská pomoc, protože nejsme místní a vše řídíme ze zahraničí. Současně bychom rádi zmínili naši velmi dobrou spolupráci s památkářem z Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem a se zástupci Městského úřadu v Podbořanech, kteří jsou nám při obnově zámku nápomocni.