Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
PRAHA | Změny spojené s platností nového občanského zákoníku se od letošního roku dotknou také mnoha subjektů pečujících o památky. Organizace, které měly statut občanského sdružení, se stávají spolky a oproti původní právní úpravě pro ně platí odlišná a přísnější pravidla.
Občanská sdružení byly pravidelnými příjemci dotací v oblasti péče o naše kulturní dědictví. Zatímco na podzim podávali jejich zástupci žádost jako sdružení, příjemci dotací již budou spolky. Zákon, který dosavadní občanská sdružení upravoval, k 31. prosinci 2013 zanikl.
Spolky mají za povinnost změnit název i stanovy. Právní forma musí být dle nového občanského zákoníku uvedena v názvu spolku, a to nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti nového předpisu. Nový občanský zákoník podrobněji upravuje například základní vnitřní strukturu spolků včetně spolků pobočných, podrobně jsou upravena také pravidla pro vznik a zánik spolku. „Nový občanský zákoník také pamatuje na to, že při likvidaci spolku je třeba řešit, jak bude vypořádáno plnění, které spolek obdržel z některého veřejného rozpočtu,“ řekla mluvčí Ministerstva kultury Anna Ješátková.
Nový občanský zákoník dělí právnické osoby na korporace, fundace a ústavy. Korporace jsou založené na lidech, mají členy nebo společníky a patří mezi ně třeba právě spolky. Fundace jsou založené na majetku, jsou to organizace, které ošetřují majetek a přerozdělují jej dle zákona jiným. Patří sem nadace a nadační fondy. Jako nový typ právnické osoby, a tedy i možného příjemce dotací ze státního rozpočtu, zákoník zavádí ústavy. Ty kombinují princip lidský i majetkový, nemají členy jako korporace, ale mají zaměstnance. Mohou mít majetek, ale zákon neurčuje, jak s ním nakládat.
Ústav je právnickou osobou založenou za účelem provozování činnosti společensky nebo hospodářsky užitečné. Výsledky činnosti ústavu jsou rovnocenně dostupné každému za podmínek předem stanovených oním ústavem. „Právní forma ústavu se může uplatnit třeba u knihoven podle knihovního zákona, které jsou také povinné poskytovat své služby na principu rovnosti – tedy všem uživatelům za stejných podmínek,“ uvedla mluvčí.
Z hlediska památkové péče je další důležitou změnou to, že na rozdíl od původní právní úpravy je stavba součástí pozemku. To například znamená, že pokud vlastník pozemku vlastní i stavbu, jež na pozemku stojí, stává se stavba součástí pozemku a přestává být samostatnou věcí. „Zatímco podle předchozí právní úpravy mohla za kulturní památku být prohlášena pouze věc s určitými historickými hodnotami, od 1. ledna 2014 může být za kulturní památku prohlášena i stavba bez souvisejícího pozemku, ačkoli třeba nebude samostatnou věcí," dodala mluvčí.
