ROZHOVOR | Se Zdeňkem Mikšovským o záchraně pivovaru v Předhradí

Můžete ve stručnosti přiblížit historii památky?
Areál pivovaru se nachází v předhradí hradu Rychmburk. Komplex na půdorysu L vystavěný přímo na části hradeb tvoří soubor provozně propojených objektů různého stáří. Hlavní pivovarská budova pod čp. 18 z roku 1686 zahrnuje ležácké sklepy, nový i starý hvozd a budovu nájemců. Sladovna stojí samostatně a uzavírá dvůr z jihu. Proti sladovně u vjezdu do dvora jsou konírny, mezi nimi a pivovarem je zřízena nad hradním příkopem malá terasa s ohrazením. Pivovarský dvůr uzavírá ohradní zeď, původně se dvěma vjezdy. Pivovar je prvně zmiňován v roce 1537, kdy byl zřejmě součástí hradu. Nový pivovar vybudoval v roce 1686 František Antonín Berka z Dubé a s rokem 1708 je spojováno jeho rozšíření. Od roku 1823 do poloviny 19. století byl za Thurn-Taxisů modernizován a v tomto období vznikl věžový hvozd. Na přelomu 19. a 20. století došlo k úpravě na strojní pohon. Do roku 1909 do areálu náležel také lihovar. V polovině 20. let 20. století byla činnost pivovaru ukončena a dále sloužil jako sklad piva pro chrudimský pivovar. Jde o významnou technickou památku autenticky dokumentující vývoj pivovarských staveb v regionu. Současně svou polohou na ostrožně představuje autentickou krajinnou dominantu městečka.

Jak vznikl před lety záměr pivovar získat a zachránit jej?
Otázka obnovy areálu bývalého Pivovaru Rychmburk byla diskutována přibližně od roku 2005–2006, kdy areál velmi rozsáhle chátral a prvotní myšlenky byly na využití pro sociální služby. V tomto období na hradě a v přilehlých objektech sídlil Domov na hradě Rychmburk se současným názvem Domov Na cestě, jehož zřizovatelem je Pardubický kraj. Pro potřeby sociálních služeb se však z důvodu členitosti areálu a celkového technického stavu jevil jako neperspektivní. Dalším problémem jakékoliv budoucí záchrany a obnovy bylo vlastnictví. Majitelem byla podivná společnost bez možnosti kontaktu a areál byl zatížen zástavami, takže se jednalo o celkem neřešitelnou situaci. Vyřešit tento stav se snažila mimo jiné také památková péče, ale většinou to reálně skončilo tak, že nebylo s kým jednat ani komu poslat pokutu. Věci se rozpohybovaly zdárnějším směrem až od chvíle, kdy jsme obdrželi informaci od Finančního úřadu, že bude areál nabízet k prodeji formou dražby. To nastalo v roce 2019 a tehdy se již plánovalo využití hradu Rychmburku jako otevřené památky a turistického cíle. Současně vznikla studie na využití areálu pivovaru jako funkčního celku s hradem Rychmburk. Vše na sebe logicky navazovalo a obec se stala vlastníkem. Můžeme tak ovlivnit budoucí vývoj a současně zvážit, co bychom si z areálu měli zájem ponechat, aby to dávalo uživatelský i ekonomický smysl. Část areálu lze nabídnout například také pro investiční záměr.

Které kroky je nutné provést jako první a jak dlouho by měla výhledově obnova trvat?
Nyní si potřebujeme projednat se všemi zúčastněnými rozdělení areálu s jeho možnostmi využití a stanovit si, kterou část nebo části bychom si ponechali, tak aby to dávalo smysl po všech stránkách. Na tom nyní intenzivně pracujeme a na přelomu roku budeme mít připravenou studii na rozdělení areálu s nabídkou části objektu k investičnímu záměru. Souběžně musíme dále postupovat v zajištění současného stavu, což se již nyní na některých objektech realizuje. U nejpoškozenějších částí se bude jednat o velmi provizorní zajištění (podepření) – zastřešení (zaplachtování).

Jaké plánujete využití areálu?
Místo má určitě široké možnosti využití a veliký potenciál. Osobně bych si představoval zmíněné návaznosti na hrad Rychmburk. V rámci obce máme v plánu mít jeden z objektů jako informační centrum s recepcí a další jako takový multifunkční (komunitní) prostor s kapacitou kolem 100 osob. Ten by byl určený k širokému využití kulturního a volnočasového směru. Část pro investiční využití zahrnuje aktivity služeb, kultury, vzdělávání, drobného tradičního řemesla nebo prodejní prostory opět v návaznosti na areál hradu. Zajímavé je v současnosti dnes také téma ubytování – případně bydlení.

Půjde na obnovu čerpat finanční dotaci Ministerstva kultury?
Ano, zčásti to možné je, areál je památkově chráněný, tedy na obnovovací práce, jako jsou například střechy, okna, omítky a další, se tato možnost nabízí. Letos poprvé se daří část prostředků využít z dotace Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Není to mnoho, ale nemusí pršet, hlavně když kape.

Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnově?
V současnosti je problém najít firmu či dodavatele, který se zaměřuje na obnovy historických objektů. Je jich jako šafránu a ti dobří mají práci na roky dopředu. Navíc máme ještě zákon o veřejných zakázkách a to si pak moc vybírat nemůžete. Rovněž ti zkušení stárnou a odcházejí. Snažíme se tak oslovovat mladé, máme u nás ve vsi například šikovného truhláře, jenž má vztah k řemeslu. Stejně tak tu máme šikovného fachmana na zemní práce, elektrikáře, vodáka, pokrývače, a proto se snažíme s nimi spolupracovat, jak to jde, a zapojit je.