V šumavském Srní se otevřel Dům Karla Klostermanna

Obec Srní na Šumavě zrekonstruovala barokní faru z roku 1820 a proměnila ji v jedinečné návštěvnické centrum: Dům Karla Klostermanna. S touto obcí a jeho okolím byl spisovatel rodově i osudově spojen. Vznik domu inicioval již před skoro 20 lety Spolek Karla Klostermanna, na dílčích krocích se podílela a finální realizaci zastřešila obec, jež projekt i většinově zafinancovala.

Tímto projektem obec nabízí návštěvníkům možnost, nahlédnout na Šumavu Klostermannovýma očima, pochopit její kulturu a historii včetně globálních fenoménů, které měly podíl na utváření její tváře, jak ji známe dnes. Spisovatel se celý svůj život snažil o porozumění a usmíření mezi Čechy a Němci. Ve svých románech a povídkách zobrazoval těžký život obyčejných lidí bez ohledu na jejich národnost. V době sílícího nacionalismu vystupoval proti nenávisti a vyzdvihoval společné lidské hodnoty místo rozdílů.

Dům Karla Klostermanna nestojí na sbírkovém fondu jako běžná muzea, ale spíše na múzické interpretaci spisovatelových románů, za kterou stojí široký tým umělců a kreativců. Této části, pojmenované Takový les, je věnováno horní patro expozice. Druhá část nazvaná Badatelna a spisovatelna je spíš něčím jako rozsáhlou knihou klostermannovského bádání ve všech představitelných směrech – umně a hravě zakomponovanou do systému šuplíků, přihrádek, obrazů či objektů, která umožňují návštěvníkům určitou formu „fyzického“ čtení a zkoumání. Má ambici stát se zdrojem přemýšlení o Šumavě v souvislostech a probouzet zvědavost či otevírat celospolečenská témata.

Autorkou koncepce expozic je Tereza Dobiášová Krejčí, která je rovněž předsedkyní Spolku Karla Klostermanna. Dům Karla Klostermanna je její druhou velkou komplexní muzejní realizací, jež doprovází posledních téměř šest let – od prvního náčrtu až po otevření. Na expozici se dále podílela řada umělců a subjektů, kteří tvoří úspěšné muzejní projekty. Jmenujme designera Lukáše Urbance, tvůrce řady interaktivních expozic Sladovny, 3DSense, kteří jsou svými audiovizuálními instalacemi spojení například s festivalem Signal, Ludmilu Sanitrákovou, animátorku spojenou s muzeem v Roztokách, Jakuba Sanitráka, kmenového tvůrce Amanita Design, ale i Studio Kapitola, jež graficky pojímá špičkové knižní projekty a stále častěji i celé expozice.

Po výtvarné stránce dominuje expozici vklad Kateřiny Kotyk, talentované mladé ilustrátorky, která zde vytvořila celou řadu autorských ilustrací, a Karey Rawitscher, výtvarnice a kurátorky dětských muzeí původem z USA, která dnes žije a tvoří v Českých Budějovicích. Ta stvořila podivuhodný svět Karla Klostermanna v řadě prostorových koláží a instalací z Váchalových tisků poskytnutých Muzeem Šumavy, starých knih, fotografií a řady dalších věcí. Více než tři hodiny audionahrávek zpracovali profesionální čeští a němečtí rozhlasoví herci a režiséři.