Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Podpořte další příběhy památek, které mohou inspirovat další statečné zachránce. 🍀
Ač dálnice z Brna na Bratislavu přeťala krajinu u Pavlovských vrchů, vzniká na opačné straně svodidel řada atraktivit, díky kterým je snadné dálnici přehlédnout. Nabízí romantické pohledy do krajiny či odkazují na silnou křesťanskou tradici regionu.
K Pálavě nás od nepaměti táhne mnoho lákadel. Někdo k ní vyráží za vínem či pravěkou historií, jiní za Mikulovem a okolními hradními zříceninami. Někoho zas pod její svahy zavede touha po aktivní dovolené nebo netradiční fotopointové lokality, jakými jsou například v posledních letech známé mandloňové sady s rozhlednou u Hustopečí. Navázaly přitom na socialistický hospodářský záměr 50. let 20. století. V blízkém sousedství hustopečských mandloní vzniklo během posledních pěti let však nové atraktivní místo. I jeho příběh čerpá z let komunistického režimu, avšak z jeho spíše odvrácené strany.
Nad vinicemi ve Starovičkách vznikla zprvu rozhledna, která po poslední rekonstrukci připomíná siluetou návesní kostel sv. Kateřiny. V závěru roku 2025 obě místní dominanty, kostel a rozhlednu, symbolicky propojila kovaná křížová cesta. Pojmenována je po knězi Václavu Drbolovi, zdejším rodáku, který byl počátkem 50. let komunisty mučen a oběšen na základě vykonstruovaného procesu tzv. Babických vražd a který bude v letošním roce blahořečen spolu s Janem Bulou z Rokytnice nad Rokytnou, obžalovaným a k trestu smrti odsouzeným na základě stejného procesu. Stanou se na základě říjnového stvrzení papeže Lva XIV. prvními blahoslavenými mučedníky komunistického režimu a prvními blahořečenými moderních českých dějin.
Nová křížová cesta pátera Václava Drboly začíná na křižovatce historické Dobytčí cesty, po níž byl v minulosti na Moravu a do Čech veden skot z Uher. Samotné křížení dnes již spíše polních cest je zdobeno čtyřmetrovými gotickými božími muky s ojedinělou vrcholovou lucernou. Původně stávala do 80. let 20. století na návsi u kostela sv. Kateřiny.
Samotná stoupající křížová cesta na jihozápadním svahu je pak tvořena 14 zastaveními. „Černé kříže z ocelových hranolů vytvořil umělecký kovář František Pechor ze Starovic u Hustopečí. Ve středové části křížů se vyjímají skleněné hranoly s prostorovou 3D grafikou, které laserem vyrobila společnost Glasstech z krkonošského Železného Brodu. Stavební práce, včetně betonáže, žulového olemování, vztyčení a uzemnění bleskosvodů, pak realizovala místní firma Davida Poláčka. Součástí projektu byla i výsadba keřů či doplnění trasy o potřebný mobiliář. Realizace vyšla na 700 000 korun, přičemž částkou 150 000 korun přispěl také Jihomoravský kraj,” shrnul starosta obce Vladimír Drbola.
Kromě samotné výroby grafiky ve skleněných hranolech je rozhodně zajímavá i užitá předloha pro jednotlivá zastavení. S výběrem pomohlo Biskupství brněnské, které navrhlo impozantní sochařský soubor křížové cesty z Bohutic u Moravského Krumlova s 54 postavami, jenž vznikl v letech 1932–1937 pod rukama kutnohorského řezbáře Bohumila Beka a malíře a faráře Eduarda Neumanna.
Ačkoliv se může zdát, že jsou Bohutice lokalitou bez úzké vazby ke Starovičkám na Pálavě, tak opak je pravdou. Právě krajina samotná a osoba Václava Drboly je propojují. Řeka Rokytná na Vysočině protéká oblastmi Babic, kde sloužil páter Drbola, a Bohutic, aby se později její vody skrze řeku Jihlavu vlily do dyjské Novomlýnské přehrady, která z pohledu z křížové cesty nad Starovičkami vytváří přírodní zrcadlo pro Pavlovské vrchy.
Zatímco hustopečské mandloně lákají k zážitku převážně v brzkém jaře při jejich kvetení, blízká Drbolova křížová cesta mezi vinicemi s nezaměnitelným duchovním rozměrem nabízí zvláště při západu slunce nad pálavskými Děvičkami podívanou celoročně.