Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Jakou péči věnujeme místům posledního odpočinku a co to vypovídá o nás samotných? V anketě zimního časopisu PROPAMÁTKY jsme se zeptali čtveřice osobností. Tentokrát na otázku odpovídal Michal Tůma – člen komunity obyvatel a chalupářů v Horním Maxově.
V Horním Maxově věnujeme hřbitovu péči, která přesahuje běžnou údržbu. Snažíme se o navrácení důstojnosti i paměti místům, kde odpočívají lidé, jejichž potomci byli po válce nuceni odejít. Nejde jen o estetiku nebo čistotu hrobů, ale jde o gesto lidské sounáležitosti. Každý obnovený náhrobek, každá zapálená svíčka představuje uznání, že zdejší krajinu společně utvářeli jak čeští, tak němečtí obyvatelé. Projekt Adopce hrobů umožňuje, aby se do péče o hřbitov zapojili místní i chalupáři.
Moderní společnost se odklonila od smrti – uzavřela ji do institucí, pietu nahradila pohodlím a vzpomínku vytlačila do jednoho dne v roce. Tím jsme zároveň ztratili vztah k historickým hřbitovům. Naším cílem je tuto přetrženou nit znovu navázat: vrátit péči, pozornost i respekt tam, kde dlouho vládlo ticho.
Hřbitovy často stojí mimo zájem dotací, médií i veřejnosti, přestože jsou stejně významnou součástí kulturní krajiny jako kostely či zámky. Jejich hodnota se měří jinak – v tichu, pokoře a schopnosti vzpomenout. To, jak se chováme k hrobům, vypovídá o našem vztahu k životu, paměti a smíření. Kdo neudržuje paměť, ztrácí kořeny. Horní Maxov se rozhodl jít opačnou cestou. Obnova hřbitova, projekt adopcí i stavba Kaple smíření jsou symboly nové odpovědnosti. Ukazují, že dokážeme uznat bolest minulosti a nechat z ní vyrůst něco dobrého.
Jaký má názor sociální antropoložka Olga Nešporová, herec, překladatel a dokumentarista židovských hřbitovů Jaroslav Achab Haidler nebo člen správní rady Nadačního fondu Schwarzenberská hrobka v Domaníně Adam Pezold? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v ZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU 2025.
