Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Jakou péči věnujeme místům posledního odpočinku a co to vypovídá o nás samotných? V anketě zimního časopisu PROPAMÁTKY jsme se zeptali čtveřice osobností. První z nich je Olga Nešporová – sociální antropoložka z Etnologického ústavu AV ČR. Tady je její odpověď.
Péče, která je v Česku věnována hřbitovům, je v porovnání s ostatními státy poměrně vysoká. Je to překvapivé, přestože se u nás příliš nezabýváme pohřbíváním ani umíráním. Část populace nicméně velmi dbá, aby byla tradiční místa posledního odpočinku v dobrém stavu. I přes vysoký podíl kremací končí zpravidla zpopelněné ostatky v hrobech a kolumbáriích na hřbitovech, jež pozůstalí následně navštěvují.
Pozoruji, že v posledních letech mnohé obce začaly významněji řešit i pohřbívání, zvelebovat hřbitovy a starat se o jejich kapacitu. Staré hrobky, hroby, márnice i celé hřbitovy jsou v hojných počtech několika stovek zastoupeny na seznamu kulturních památek. Jsou tam i necelé tři stovky hřbitovů židovských, které nejsou rušené, přestože se na ně již zpravidla nepohřbívá.
Aktuálně dělám výzkum v Sudetech, kde mnohé hřbitovy i staré německé hroby za socialismu zanikly. Poslední dobou dochází k jejich obnovování, připomínání a rekonstrukcím. Často se jedná o aktivity vycházející zdola, podpořené zastupiteli a vedením obcí. Ti si uvědomují, že minulost daného regionu a spojení s předky je důležitou součástí toho, jak danou oblast vnímají její obyvatelé, jaký k ní mají vztah a jak si utváří vlastní identitu. Situaci tedy hodnotím spíše pozitivně. Hřbitovy jsou neopominutelnou součástí naší kultury.
Jaký má názor člen komunity obyvatel a chalupářů v Horním Maxově Michal Tůma, herec, překladatel a dokumentarista židovských hřbitovů Jaroslav Achab Haidler nebo člen správní rady Nadačního fondu Schwarzenberská hrobka v Domaníně Adam Pezold? Odpovědi všech dotazovaných účastníků ankety jsou k přečtení v ZIMNÍM ČÍSLE ČASOPISU PROPAMÁTKY 2025.
