Drobný sakrální objekt poznamenaný vzlínající vlhkostí v kombinaci s nevhodnými cementovými omítkami, které byly provedeny během poslední rekonstrukce asi před 30–40  lety, se dočkal citlivé obnovy. Ta zahrnovala především odstranění cementových povrchů a přespárování kamenného zdiva. Došlo také k očištění prejzového krytí nebo opravě dřevěných rámů chránících malby světců v nikách.

Výrazně situovaná barokní zděná boží muka čtvercového půdorysu upomínají na historickou událost sedmileté války (1756–1763) a s ní spojené úmrtí vojáků v místní vojenské nemocnici. Mají charakteristicky mohutný hranolový dřík členěný pravoúhlými rámy, který přechází v masivní čtyřbokou kaplici prolomenou na všech stranách pravoúhlými nikami s malbami světců sv. Floriána, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha. Niky jsou zasklené v dřevěných rámech. Kaplice je završena římsou s bohatou profilací nesoucí jehlancovou střechu krytou keramickými prejzy. Vrchol střechy tvoří kovaný dvouramenný kříž. Na straně s obrazem sv. Jana Nepomuckého je umístěna plechová tabule s textem: „SPOLEČNÝ HROB VOJÍNŮ/ z VÁLKY SEDMILETÉ/ r. 1756–1763/ zemřelých ve vojenské nemocnici/ v PŘIBYSLAVI.“ Podle Kroniky přibyslavské z roku 1914 od Františka Půži byla boží muka vysvěcena roku 1774. Malby světců pochází zřejmě od místního truhláře Františka Pometla z roku 1969 nebo 1970.

Celkové náklady obnovy představovaly částku přes 419 tisíc korun, dotace od Kraje Vysočina činila téměř 182 tisíc korun. Památka je na veřejném prostranství volně přístupná návštěvníkům města.