Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
PRAHA | Specialisté zpracovávají pro stát studii, která by měla stanovit, u jakých památek se vyplatí vybudovat protipovodňovou ochranu a které památky je levnější až po eventuální povodni opravit. Projekt potrvá do roku 2015 a Ministerstvo kultury na něj vyčlenilo 24 milionů korun.
Kritérií, která rozhodnou, jestli se pro danou památku postaví protipovodňová zábrana, je několik. V úvahu se bude brát poloha dané památky, stavební materiál nebo cena oprav po případné povodni.
Největší odolnost mají objekty z kamenného zdiva. Větší problém je u nepálených cihel. Z toho vyplývá, že u památek z méně odolného materiálu se musí do budoucna počítat s vyššími náklady na opravu. Proto tyto objekty budou mít prioritu při navrhování protipovodňových opatření.
Kromě katalogu historických objektů, které je potřeba chránit, bude výsledkem práce odborníků i návrh konkrétních opatření vhodných pro danou památku. Od běžných protipovodňových staveb se mohou výrazně lišit. V úvahu se bude brát i umístění protipovodňových zdí či zábran, aby například nenarušily celkový vzhled stavby a urbanistický ráz okolí.
Důležitým kriteriem bude i četnost povodní. Jinak se bude postupovat tam, kde jsou povodně pravidelně, a jinak tam, kde se objeví jednou za sto let.
Mezi nejohroženější objekty patří budovy v historických centrech měst, která leží u řek. Patří sem třeba celé pražské Staré Město – Klementinum, Staroměstská radnice nebo Staronová synagoga. Ty voda zasáhla už několikrát. Mimo Prahu to jsou například Terezín nebo zámky Třeboň a Kratochvíle, ale také Kuks.
