Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Město Strakonice prošlo v druhé polovině 20. století obrovským nárůstem obyvatelstva díky rozvoji průmyslové výroby. S tím souvisela nevratná a zásadní proměna celých čtvrtí a ulic. Paměť lidí a zaniklých domů se snaží v nové knize s kolegy připomínat Miroslav Špecián.
Co vás přitahuje a láká na proměnách města Strakonice?
Strakonice jsem začal poznávat ve druhé polovině 70. let, kdy probíhala velká přestavba a výstavba, město bylo jedno velké staveniště. Postupně jsem si začal více všímat toho, čím město prošlo a co sehrálo roli ve vývoji zástavby. Blízkost vody, schopní jednotlivci, vztahy hradních pánů s měšťany a podnikateli nebo významné podniky přesahující hranice města. Tyto a další skutečnosti ovlivňovaly rozvoj města a nejvíce se projevily ve 20. století.
Před časem jste vydal publikaci o historii Předních Ptákovic a Podsrpu. Na co jste se v publikaci zaměřil?
Zmíněná publikace má podtitul Od samostatné obce do města. Ten napovídá, že jsem se pokusil ukázat nejen proměny architektury, zástavby, ale především společenského života. Původní ves, později oddělená část města, žila ještě dlouho svým životem, který čtenářům přiblížila vyprávění pamětníků.
Na sklonku loňského roku vyšla kniha Ohrada, Medová kaše, Riegrovo nábřeží … Byly, nejsou. Jaké části města je věnována?
Společně se dvěma spoluautory Blankou Madovou a Janem Malířským jsme se pokusili přiblížit, jak kdysi vypadala část vnímaná jako Bezděkov, předměstí Strakonic, který si na přelomu 19. a 20. století vybojoval postavení města s názvem Nové Strakonice. Zaniklá Ohrada připomínala vesnici s rolníky, zemědělskými staveními, hospodou i kovárnou. Medová kaše, stavěná ve 20. letech, byla klidnou městskou čtvrtí rodinných domků se zahrádkami. V blízkosti soutoku Volyňky a Otavy stála synagoga obklopená bytovými domy. Díky spoluautorům se nám snad povedlo upřesnit, kdo a kde bydlel v místech, jež patří již minulosti. Jak se tam žilo, zase přiblížily vzpomínky těch, kteří tam prožili kus života.
„Mladší generace si těžko představí, na čem a jak město po staletí vyrůstalo.“
Podle řady lidí přišly Strakonice velkým nevratným zásahem o svůj jedinečný genius loci. Souhlasíte s tvrzením, že to město poznamenalo na desetiletí?
S tím je možné jen souhlasit. Po nepřiměřeně velkých a až neuvážených zásazích určitě mnohým lidem chybějí některé části města. A nejen protože tam prožili mládí. Palackého náměstí bylo uzavřeno řadou domů s byty a prodejnami. Kolem kostela sv. Markéty stály domy a protékala voda. Nic neřešící přemostění skrylo soutok a v místech, kde předtím bydleli a procházeli se lidé, nyní parkují nebo projíždějí auta. Myslím si, že autokratické a technické uvažování zvítězilo nad prostým přemýšlením o charakteru zástavby. Mladší generace si těžko představí, na čem a jak město po staletí vyrůstalo, co určovalo jeho vývoj a co přestavba odstranila. Naše publikace snad trochu přiměje k zamyšlení někoho, kdo bude v budoucnosti o velkých změnách města rozhodovat.
Jaké máte na knihu ohlasy?
Kniha byla určena hlavně občanům města, prodává se na místech v blízkosti soutoku. Zatím jsme se s negativními ohlasy nesetkali.
Chcete v této sérii publikací pokračovat a případně jakých částí by se měla nová kniha dotýkat?
Přišel jste se zajímavým nápadem. Pro pokračování by se určitě náměty našly, vždyť Strakonice jsou, pokud jde o změny, velmi zajímavé. V minulosti byly významným průmyslovým městem a dopravní křižovatkou, mnohé je jinak. Tak uvidíme.
Galerie
Mapa
Strakonice – Nové Strakonice
Publikace mapuje zmizelé části tzv. Nových Strakonic, kde namísto zbourané židovské části a venkovských usedlostí najdeme obchodní domy a panelové sídliště.
