Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Podpořte další příběhy památek, které mohou inspirovat další statečné zachránce. 🍀
Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 byla ve vesnické památkové rezervaci Křižánky nově prohlášena kulturní památkou pilníkárna s pozemky, která je součástí historického areálu Kupcova vodního mlýna a pily. Dosud byl památkově chráněn samotný mlýn s pilou a náhonem.
Nejstarší písemná zmínka o mlýně v Křižánkách na Žďársku pochází z roku 1713. Celý areál včetně pilníkárny je doložen již na mapě stabilního katastru z roku 1839. Po požáru v roce 1885 byl mlýn obnoven, přičemž mletí obilí zde skončilo na počátku 20. století. Pilníkárna vznikla v roce 1905 a její současná podoba odpovídá stavebním úpravám spojeným se zavedením pilníkářského řemesla. Navzdory dílčím proměnám ve 20. století se zde dochovala řada autentických konstrukcí a prvků, které svědčí o původní funkci objektu a jeho historické hodnotě.
„České Křižánky, Moravské Křižánky a jejich okolí se od přelomu 19. a 20. století a ještě po celé meziválečné období staly vyhlášeným střediskem a doslova synonymem pro dnes již zaniklou rukodělnou, respektive jen částečně mechanizovanou pilníkářskou výrobu,“ píše se v rozhodnutí Ministerstva kultury.
Areál mlýna sehrál v minulosti významnou roli i při elektrifikaci venkova. Od roku 1921 zde totiž fungovala elektrárna poháněná turbínou, která zajišťovala dodávky elektřiny pro veřejné osvětlení i okolní usedlosti. Provoz pily a elektrárny i pilníkářská výroba byly ukončeny v roce 1947. Po roce 1948 došlo v Křižánkách k rychlému úpadku tohoto dnes již zaniklého řemesla. V 70. letech 20. století byla pilníkárna svépomocí přestavěna na obytný objekt.
„Pilníkárna v Křižánkách je historicky nedílnou součástí celého areálu a připomíná nejen bohatou minulost mlýna, ale i význam pilníkářství pro celý region. Rozšíření památkové ochrany představuje logické scelení areálu do jednoho funkčního celku, jehož hodnota spočívá také v zachování historických souvislostí,“ uvedl Miloslav Záškoda z telčského pracoviště Národního památkového ústavu.