V Říčanech upravili okolí zříceniny středověkého hradu

Z hradu se dochovala část palácové stěny a zbytek zdi věže, která se nachází mezi dvěma domy. Ostatní dispozice byly pohlceny místní zástavbou. Stavební práce, které si vyžádaly 1,7 milionu korun, se v první fázi týkaly především úprav dvorní části hradu. Zahrnovaly opravu čelních zdí do ulice Na Hradě a zdí podél sousedních pozemků, terénní úpravy, vybudování informační tabule a venkovního posezení. Novou podobu má i bývalá stodola a historická studna.

Na rekonstrukci dohlíželi odborníci památkové péče a archeologové, které potěšil zajímavý nález. Ve výkopu elektroinstalace pro nasvětlení hradu našli zhruba 40 centimetrů pod terénem klenební žebro a takzvaný náběh, jež v minulosti odpadly z hradu. Byly umístěny v říčanském muzeu.

Říčanský hrad patří mezi nejvýznamnější stavby české hradní architektury doby posledních Přemyslovců. Vznikl v době, kdy se polodřevěná šlechtická hradiště nahrazovala bytelnějšími gotickými hrady, a je tedy ukázkou nejstarších kamenných hradů na českém území. Jeho podoba se však z kontextu šlechtické hradní architektury 2. poloviny 13. století vymyká, a to jak čtverhrannou věží, tak celkovou dispozicí s obvodovou zástavbou.

Stavebníkem říčanského hradu byl pravděpodobně Ondřej ze Všechrom, zakladatel rodu pánů z Říčan. Tento šlechtic byl věrným stoupencem Přemysla Otakara II. Nejprve se stal královým osobním komorníkem s funkcí jídlonoše a od roku 1260 zastával úřad nejvyššího komorníka. Takové politické postavení však vyžadovalo odpovídající, dostatečně reprezentativní sídlo a dalo podnět ke stavbě hradu v letech 1260 až 1270, pravděpodobně na základech starší dřevěné tvrze. V písemných pramenech se Říčany poprvé připomínají k roku 1289. V podhradí pak v krátké době vznikla stejnojmenná vesnice.