Židovské hřbitovy na Vysočině mají zrestaurované náhrobky

Náhrobky se potýkaly nejen s běžnými stopami stáří a přirozené degradace kamene, ale trpěly bohužel také dlouhodobým nezájmem v období komunismu, vandalismem, shazováním náhrobních desek zejména v 90. letech, ale i následným zájmem laické veřejnosti, spojeným často s neodbornými zásahy skupin nadšenců, které nebyly vždy ku prospěchu věci.

„Náhrobky byly navráceny na původní místo a byly dohledávány i všechny jejich části. Restaurování se provádělo spíše konzervačním způsobem. Náhrobky byly zajištěny v jejich uměleckohistorické hodnotě a provedené práce přispěly i k důstojné vzpomínce na zesnulé, jejichž rodiny se mnohdy na konkrétní hřbitovy vrací a své předky hledají,“ konstatovala Soňa Wolfschützová z telčského pracoviště Národního památkového ústavu, která nad jednotlivými etapami restaurování prováděla památkový dohled. Restaurátorské práce byly provedeny Janem Hlavsou, jenž se specializuje na restaurování uměleckořemeslných děl z kamene.

Starší náhrobky jsou většinou v podobě kamenné desky volně osazeny do terénu, nejčastěji pískovcové, vápencové, ale i z břidlice, bílého i červeného mramoru, rovněž žulové. Podoba náhrobků se odvíjela dle finančních možností rodiny zemřelého. Na hřbitově najdeme jak náhrobky lidového nahrubo opracovaného provedení přes recyklované (ze zadní strany je jiný nápis) až po kvalitní uměleckořemeslné zpracování. Ty z 20. století jsou tvarově složitější, mnohdy jsou stély seskládány z několika dílů, v materiálech se objevují leštěné mramory a žuly. Mezi nejmladšími materiály náhrobků najdeme i teraso, které bývá díky svému složení silně poškozené a téměř neopravitelné.

Na náhrobcích z 19. století a starších byly běžné úpravy polychromií (barevnou výzdobou povrchu), většinou se však dochovala torzálně pouze ve spodních částech náhrobků chráněných navýšeným okolním terénem. Během obnovy hřbitovních areálů došlo k překvapivému objevu. Vzácným nálezem na hřbitově v Košeticích je povrchová úprava jednoho z náhrobků polychromií, kdy je deska náhrobku plošně upravena vápenným nátěrem s barevně zvýrazněným textem. „Jedná se o doklad původní podoby starších náhrobních kamenů. Polychromie se dochovala díky tomu, že kámen byl dlouhá léta povalený a nápisovou deskou ponořený do terénu,“ vysvětlila Soňa Wolfschützová.

O obnovu náhrobků se zasloužil nemalou měrou také Vladimír Staněk, pracovník památkové péče z Městského úřadu v Pelhřimově, který dokáže rozklíčovat hebrejské nápisy na náhrobcích. Informace získané z mnohdy silně narušené struktury kamene mapuje, srovnává a eviduje. Vzniká tak přehled konkrétních osob, v některých případech lze vyčíst informace o rodinných vazbách či společenském postavení.

Projekt restaurátorských prací na židovských hřbitovech v Černovicích a Košeticích byl spolufinancován z programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím ORP a proběhl pod dohledem židovské obce, konkrétně společnosti Matana, a. s., která se na obnově hřbitovů také finančně podílela.

Židovský hřbitov v Černovicích

Byl založen na konci 17. století, nachází se na okraji lesa nedaleko obce. Hřbitov je ohraničen zdí a má pravidelný obdélníkový půdorys. V jižní části areálu jsou umístěny starší náhrobky, mladší lze najít v severní části hřbitova.

Židovský hřbitov v Košeticích

Je situován v těžko přístupném lesním terénu, ohraničen kamennou zdí a tvoří pravidelný obdélník. Na tomto hřbitově se nachází více než 110 kamenných stél, z nichž nejstarší pocházejí z počátku 18. století.