ROZHOVOR | S Jiřím Vrňatou o obnově střech zámku Horoměřice

Jak dlouho jste na zakázce pracovali?
Na této stavbě se pracovalo na etapy z důvodu nutných tesařských úprav. Obnova celé střechy pak trvala necelý rok.

Co všechno vás u rekonstrukce památky čekalo?
Rekonstruovali jsme kompletně celou střechu a zčásti i krov. Současně bylo nutné přikročit i k rekonstrukci věžičky, která původně nebyla součástí rekonstrukce. Unikátní na této střeše byla určitě všechna úžlabí, na vikýřích jsou vykládaná bobrovkou. Výjimečné je, že plocha střechy je kladena na korunové krytí, ale úžlabí musela být vykládána na šupinové krytí.

Jaký typ krytiny byl vybrán a z jakého důvodu?
Vybrána byla Bobrovka Tondach s kulatým řezem v režném provedení. Jelikož přesně tento typ krytiny kopíroval původní střechu, byl proto vybrán jako nejvhodnější typ Národním památkovým ústavem.

Co pro vás znamená ocenění v soutěži Tondach Pálená střecha?
V současné době probíhá velmi málo soutěží, kde je možné ocenit kvalitní řemeslnou práci. Firma Tondach patří mezi těch málo firem, která tím podporuje řemeslo v Česku. Z tohoto důvodu si ocenění velmi vážíme.

Máte v plánu nebo již v realizaci další opravy střech s krytinou Tondach?
V současné době máme tu čest se podílet na rekonstrukci střech na významných objektech, kde pracujeme s malým prejzem v úpravě antico zplna do malty, a to na objektu Ústavu šlechtičen na Pražském hradě a s bobrovkou na paláci Colloredo-Mansfeld v Praze.

Jak se vám s krytinou značky Tondach pracuje a doporučil byste ji i na podobné historické objekty?
Bobrovka a prejzy od firmy Tondach patří mezi špičkové pálené krytiny a naše firma prakticky jinou než tuto značku na památkové objekty nepoužívá.

U kterých dalších obnov jste tuto krytinu též použili?
Z poslední doby mohu jmenovat  Martinický palác v Praze, objekt Národního památkového ústavu v Praze v Liliové ulici, celý Vrchní soud v Praze 4, zámek Smečno, Pinkasův palác u Karlova mostu, Staronovou synagogu v Praze, klášter Plasy u Plzně a další.