Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
Kompletní obnova dosloužilé břidlicové krytiny začala v roce 2018, kdy do objektu Hrádku zatékalo. Po nezbytné přípravě byly práce zahájeny v únoru 2019, a to v několika etapách. Realizaci prováděla stavební společnost H&B delta ze Vsetína.
Rekonstrukce spočívala v tesařských sanacích, ve výměně dožilé krytiny a klempířských prvků a v opravách komínů. Práce postupovaly po etapách podle finančních možností města Kutná Hora, které je vlastníkem objektu, a v závislosti na získaných dotacích. Celkové náklady na obnovu krovu a pokládku nové břidlicové střechy nakonec dosáhly výše 17,4 milionu korun, z toho 4,5 milionu korun činila dotace z Ministerstva kultury a 1,3 milionu dotace Středočeského kraje. Práce byly realizovány podle dokumentace projekční kanceláře Víta Mlázovského.
Naší snahou bylo navrátit střeše původní propracovanější podobu, a to včetně detailů.
„Budova Hrádku je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších kulturních památek v Kutné Hoře a od samého zahájení prací bylo naší snahou navrátit střeše původní propracovanější podobu, a to včetně detailů,“ sdělil Tomáš Tkadlec, ředitel divize Střechy a stavby vsetínské společnosti H&B delta.
Střeše se tak vrátila podoba, kterou měla před rokem 1856. Ta se týká zejména způsobu kladení břidlicových šablon střechy, tvarosloví sanktusníku (malé štíhlé věžičky), ale i nadstřešní části komínů, arkýře a oken, tzv. volských ok. Po dokončení pokládky nové břidlice se na věžičku arkýře vrátila i hrotnice s vrcholovou měděnou kyticí. Ta byla vyrobena podle dobové fotografie. „V závěrečné etapě byl 5. března 2025 do věžičky arkýře vložen nový měděný tubus s informacemi o rekonstrukci střechy, o dobovém dění s vydáním městského zpravodaje Kutnohorských listů, stříbrným grošem a s broží vytvořenou k 30. výročí zápisu města Kutná Hora na Seznam světového a kulturního dědictví UNESCO,“ doplnil Tomáš Kadlec.
Historie památky
První písemná zmínka o Hrádku pochází z roku 1312, ale předpokládaný původ budovy je starší a je spojován se samotnými počátky města. Původně gotická tvrz se nachází na terase nad údolím řeky Vrchlice. Palác představuje jednu z dominant v panoramatu města a jedná se o jeden z nejvýznamnějších areálů historického jádra Kutné Hory, spolu s ohradními a opěrnými zdmi a s těžním strojem, který se nachází v přilehlé zahradě.
Areál Hrádku je situován v historické zástavbě města, a sice v jeho nejvýznamnější části, na trase spojující střed města s chrámem sv. Barbory, a je tvořen vlastním palácem, mohutnou patrovou budovou čtyřkřídlé dispozice s vnitřním uzavřeným nádvořím, a zahradou. K zásadní přestavbě objektu došlo na přelomu 15. a 16. století, kdy byl proměněn na patricijský palác, a v roce 1620, kdy bylo dostavěno jižní křídlo. V roce 1684 byl Hrádek prodán jezuitskému řádu. Nejprve zde sídlil seminář a až do zrušení řádu v roce 1773 pak i školy nebo učitelský ústav.
Počátkem 20. století odkoupilo Hrádek město, které zde chtělo vybudovat hornické muzeum, což se však podařilo až po rekonstrukci z let 1952–1959. Další zásadní a rozsáhlá záchrana památky byla provedena v roce 1999.
České muzeum stříbra
Od roku 1996 zde sídlí České muzeum stříbra. Expozici přibližují návštěvníkům geologii kutnohorského rudního revíru, bouřlivý rozvoj Kutné Hory po objevu stříbra až po výstavné královské horní město, druhé nejvýznamnější v království. V areálu se také nachází vstup do středověkého stříbrného dolu. Monumentální objekt se složitým stavebním vývojem je památkově chráněn od roku 1958 a od roku 1995 je pak plošně chráněn jako součást světového dědictví UNESCO.