Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
PRAHA | Hlavním tématem představovaného čísla je Současná architektura a historické město. Jedná se o téma v současné době dosti diskutované a kontroverzní, neboť, jak se zdá, má na ně něj každý jiný názor a většinou dosti vyhraněný.
Ač by se mohlo zdát, že právě zde bude převládat přístup především odmítavý, opak je pravdou. I památková péče si velice dobře uvědomuje, že i v historických městech je výstavba nezbytná a může přinést místu novou hodnotu. Je však třeba k ní vždy přistupovat podle pravidel a především s ohledem na historickou zástavbu, která dané prostředí vytváří. Je nezbytné, aby nová výstavba nezničila nic cenného a vykazovala prvky kvalitní architektury, která by staré město obohatila. Problematika je na stránkách časopisu představena čtyřmi různými příspěvky, a to na příkladech architektonických iniciativ v našem hlavním městě, zkušenostech významného průmyslového města Ostravy, historického města Olomouce a samozřejmě nechybí ani srovnání se zahraničím.
Číslo otevírá editorial našeho předního znalce vývoje současné architektury prof. Rostislava Šváchy.
Následuje příspěvek Martiny Mertové O polovičatosti památkářské architektury, tedy o novostavbách, které se více či méně citlivě zapojují do historického prostředí. Na konkrétních příkladech hlavně z Olomouce sleduje autorka formální genezi kontextuální architektury 20. a 21. století, její proměny a reflexe na pozadí vývoje teorie památkové péče a architektury. Pokouší se definovat přínosy a omezení těchto staveb, a vytváří tak základ k promyšlené debatě.
Další článek Richarda Biegla Současná architektura a „developerský pragmatismus“ v pražské architektuře 1990-2010 podává spíše než ucelený přehled množství nové architektury, která v Praze v představovaném období vznikla, kritický rozbor fenoménu developerských objektů obchodně-administrativních budov, které bez jakýchkoliv podmínek a jasných pravidel pro kvalitní architekturu v posledních letech zaplavily Prahu a velice negativně poškodily její historické centrum.
Martin Strakoš v příspěvku Nová architektura, historické prostředí a Ostrava představuje zásadní problém, jenž souvisí s transformací industriálního města do podoby polyfunkčního sídla. Přibližuje složité potýkání se památkářů a architektů a především neblahé politické vlivy, které mají až překvapivě silný vliv na utváření našich měst.
Představovaný blok končí zajímavou zahraniční zkušeností Martina Horáčka: nové muzeum Akropole v Athénách a adaptivní design jako recept na novostavby v historickém prostředí, který ukazuje, že sporný architektonický počin ve starobylém městě není až tak vzdálený české realitě.
Zprávy památkové péče jsou odborný recenzovaný časopis, který vydává Ústřední pradoviště Národního památkového ústavu. Časopis zakoupíte v knihkupectví Klubu Za starou Prahu ZDE.
