Tři historické mosty v Česku ožily díky zdárné památkové rekonstrukci

Mosty jsme se naposledy šířeji zabývali ve čtvrtletníku PROPAMÁTKY ZIMA 2019/2020. Po čase se tedy k této zajímavé problematice znovu vracíme. Památková ochrana specifického stavebního fondu zaručuje rámcovou jistotu a záruku zachování architektonických hodnot, o čemž vypovídá trojice zvolených a v poslední době zdárně dokončených obnov. Postupně představíme zděný barokní mostek situovaný v zámeckém parku v Ostrově. Dále to bude obloukový železobetonový původně silniční most (v širším povědomí nazývaný Bílý) z roku 1912 ve Špindlerově Mlýně. Třetím v pořadí se stane železniční viadukt Křenová v Brně, jenž je součástí kamenného viaduktu z roku 1848 (s pozdějšími úpravami). Na uvedených příkladech se pokusíme nastínit specifika bez výjimky náročných procesů rekonstrukce a zároveň jejich přirozené začlenění v rámci současné infrastruktury.

(...)

Ostrov

Jedná se o zděný jednoobloukový barokní most překlenující koryto říčky Bystřice nedaleko letohrádku v místním zámeckém areálu a pocházející z období, kdy současný přírodně krajinářský park býval velkolepě řešenou formální zahradou. Most tvoří jedno pole zaklenuté valené klenby, poprsní zídky jsou vyzděny z plných pálených cihel. Zídky se v nástupním prostoru rozevírají a jsou zakončeny sloupkovými pilířky s koulemi. Na jednom ze sloupků je osazena socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1827. Původní povrch mostovky tvořila valounková dlažba.

(...)

Špindlerův Mlýn

Obloukový monolitický původně silniční most z roku 1912 přes Labe v samém centru městečka je výjimečným technickým dílem a dokladem mostního stavitelství z počátku železobetonových konstrukcí. Dva oblouky jsou ztuženy, každý se sedmi svislými podpěrami a šesti šikmými vzpěrami z tvarovaného betonu. Jedná se o příhradovou nosnou konstrukci z železobetonu, takzvaný systém Visintini (dle inženýra Franze Visintiniho). Ten přinesl do betonového stavitelství principy a postupy známé z ocelových konstrukcí. Železobetonové nosníky tvoří soustavu trojúhelníků, podobně jako u ocelových mostů. Namísto složitého odlévání celého mostu na místě se konstrukce skládala z hotových dílců, které se na stavbě propojovaly. Kromě svého původního konstrukčního systému je most také cenný po své architektonické stránce. Zajímavá je konkrétně profilace betonových podpěr a vzpěr oblouků s okosením, která vychází z profilace dřevěných trámových konstrukcí.

(...)

Brno

Viadukt Křenová představuje železniční most na okraji historického jádra města, na severním zhlaví železniční stanice Brno hlavní nádraží. Viadukt, po kterém je vedena železniční trať Brno – Česká Třebová, překonává místní komunikaci. Od roku 1983 je památkově chráněn coby součást areálu brněnského hlavního nádraží. Viadukt se skládá ze tří základních částí. Jeho kamenná část byla postavena ve 40. letech 19. století a jde o kamenný most se šesti oblouky, který byl v roce 1932 o čtyři metry rozšířen železobetonem směrem k městu a rekonstruován v roce 2013. Další charakteristickou částí je ocelová mostovka na litinových sloupech převádějící kolej a most dřívějšího krytého nástupiště, rovněž s ocelovými nýtovanými nosníky nesenými kanelovanými litinovými sloupy s dekorem a akantovou hlavicí. Tyto mostní konstrukce vznikly v roce 1869 podél kamenného mostu na straně ulice Nádražní a byly v průběhu své existence průběžně upravovány a obnovovány.

(...)

Na závěr jsme se zeptali odborníků z Národního památkového ústavu: „Co bylo z památkového hlediska specifikem obnovy mostku v Ostrově, mostu ve Špindlerově Mlýně a železničního viaduktu v Brně?“ Odpovědi Marka Mědílka, Jana Tlučhoře a Tomáše Vícha naleznete v časopise.