Nová kastelánka Rabí: Největší interakcí pro turisty je živý průvodce

Co se na hradě v předchozích letech opravilo a kdo byl realizátorem? Co v této oblasti chystáte na nejbližší dobu? 

V letech 2024–2025 probíhala výměna dřevěného mostu na velkém nádvoří, na němž začínají komentované prohlídky a přes nějž se chodí na malé hradní nádvoří. Zároveň vznikly dvoje dřevěné schody do bývalého pivovaru (jedny schody vedou do sladovny, druhé do spilky a varny). Zároveň se upravovala navazující dlážděná komunikace. Tuto zakázku realizovala společnost Bolid M, odštěpný závod Plzeň.

V letech 2021–2022 byly vyměněny dřevěné schody, které vedou z nového paláce na velké nádvoří a po kterých návštěvníci scházejí na konci komentované prohlídky. Tyto schody zhotovilo Umělecké řezbářství a truhlářství VV, s. r. o. z Přeštic.

V letech 2014–2018 se upravovalo pivovarské křídlo s torzem IV. hradní brány. Práce provedla společnost Kypta - Stavoservis, s. r. o.

Co se budoucích oprav týče, v nejbližší době bychom se chtěli zaměřit na stabilizaci skalního masivu (na němž hrad Rabí stojí), na opravu takzvané parkánové hradby (hradby, která obchází nejstarší jádro hradu) a na nový palác (na pozůstatky středověkého paláce).

Na facebookovém profilu Rabí mě zaujaly vaše čtyři motta. Jaký byste chtěla hrad mít: útulný, přívětivý, přátelský a hýčkaný. Co si má návštěvník představit pod pojmem útulnost?

Vidím útulnost v několika směrech. Základem je každodenní péče o ohradní areál, aby tu bylo posekáno, zameteno, uklizeno. Možná tím, že jsem žena, tak je mi blízká estetika prostoru. A to i květinovou výzdobou. Byla bych ráda, kdybychom tu měli dostatek kvalitního estetického sedacího nebo venkovního mobiliáře. Tím, jak se mění klima, mění se náročnost pěstování rostlin. A já si nejsem jistá, zda celotrávníkové plochy jsou v tuto chvíli tou správnou cestou. Ráda bych uvažovala o bylinné, možná i keřové výsadbě. Samozřejmě po konzultaci s naší garantkou, případně i se zahradními architekty. Nerada bych se pouštěla do nějaké divoké výsadby, ale chtěla bych, aby to dávalo smysl. Druhá linie úvahy mě vede prezentovat rostliny, které znali už naši předci třeba před těmi 500 lety a používali je v kuchyni. Například růže, karafiáty a podobné rostliny nás opravdu provázejí po staletí. Tím by se nabízela i další rovina vnímání hradního areálu, nejen očima, ale i čichem. Všemi smysly.

Chcete být také přívětivým a přátelským hradem, který chce návštěvníky hýčkat.

To už s výše řečeným souvisí. Je to samozřejmě navázáno na všechny mé kolegy, zaměstnance. Byla bych ráda, kdybychom si udrželi do budoucna pochvalné recenze na různých platformách, kam nám návštěvníci poměrně často píší. Oceňují, že naši průvodci jsou příjemní, znalí, milí. Všechny ty přívlastky spolu korespondují a navazují na sebe. Vztahuje se to i na hýčkání návštěvníků, chceme samozřejmě hýčkat i památku. Pokud nám budou hvězdy a rozpočet přát, rádi bychom hradní areál udržovali v co nejlepším stavu, aby tu vydržel další staletí.

Nechala jste se slyšet, že chcete více rozvíjet také spolupráci s městečkem Rabí v podhradí.

My bychom chtěli být především dobrými sousedy. Návštěvnický provoz a turistický ruch přece jen svým způsobem městečko zatěžuje. Chceme, aby se k nám spoluobčané nebáli přijít, aby se přišli rádi podívat, účastnit se našich akcí, vzali na hrad své návštěvy. Spolupráce s místní samosprávou byla v posledních letech výborná, ale my bychom ji možná ještě chtěli posunout na další úroveň. Hledáme společné projekty pro návštěvníky, aby mohli strávit čas nejen u nás na hradě, ale i v městečku. Vytvořili bychom třeba společný prohlídkový okruh – hrad plus městečko. Rabí má další zajímavé památky, například židovský hřbitov nebo hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého, samo městečko je městskou památkovou zónou. Jsou tady krásné domky ve stylu selského baroka, část domů má gotické základy. Částečně je tu také dochováno i městské opevnění.

A co vaše hradní kaple?

Hradní kaple není bohužel návštěvníkům běžně dostupná, ale shodou okolností právě na státní svátek 8. května jsme se zapojili do projektu Destinace Sušicko. V ten den byly zpřístupněny trochu opomíjené památky, ale i ne tak známé a návštěvníci měli možnost si hradní kapli také prohlédnout. Vzhledem k tomu, že zájem byl od lidí poměrně velký, hledali jsme s kolegyněmi v kalendáři další vhodná data, kdy bychom kostel opět návštěvníkům otevřeli.

V rozhovorech jste zmiňovala, že byste ráda, aby se na hradě objevily i nové technologie, interaktivní prvky.

To je věc, která si podle mého zaslouží důkladné zvážení a rozmýšlení. V případě našeho hradu budeme hledat rovnováhu mezi autenticitou středověké památky, zříceniny majestátního strážního hradu a tím, jak novými technologiemi do historie vtáhnout děti.

Může to být i forma nějaké mobilní aplikace, mobilního průvodce?

Přiznám se, že tímto směrem úplně neuvažujeme. Ne proto, že by mi to vadilo. Vím, že se dá vytvořit spoustu krásných věcí. Osobně mám ale pocit, že do těch malých černých věcí koukáme neustále a měli bychom se na svět dívat hlavně našima očima. S trochou nadsázky říkám, že největší interakcí na prohlídkách je, když si návštěvníci s průvodci začnou povídat. V tu chvíli je to pro vás možná ten největší úspěch.

Samozřejmě nové technologie nabízí nepřebernou škálu možností. Dovedla bych si představit, vytvořit třeba nějaké modely hradu, na nichž by si návštěvníci mohli do detailu prohlédnout, jak vypadal ve středověku. Pokud se nám podaří zpřístupnit hradní kostel, dovedu si v jeho podzemí představit třeba promítání.

To by šlo i ve vaší svatební síni, bývalé konírně, že?

Ano, konírna je pro nás takovým multifunkčním prostorem, kde se konají svatební obřady a někdy i koncerty.

Pořádáte koncerty stále i na nádvoří?

Upřímně řečeno se po covidu zájem o kulturní akce proměnil a pro nás je velice těžké vybalancovat cenu honoráře a zajímavého interpreta.

Pamatuji si, jak u vás vystupoval Čechomor s Jarkem Nohavicou a během koncertu se natáčely záběry do filmu Petra Zelenky Rok ďábla.

Myslím, že to byl první film, kdy jsem na hradě začala působit, tuším v červnu 2001. Vzpomínám na to z mnoha důvodů. Zpětně viděno to byl fascinující zážitek hlavně z hlediska organizace. Téměř 2 000 lidí se dokázalo vměstnat do prostoru nádvoří, byli disciplinovaní, nevyskytly se žádné problémy. Mám na to i osobní vzpomínku, jak na Čechomor, tak i na Jarka Nohavicu, kteří už byli v té době velmi populárními interprety a byli přitom nesmírně obyčejní a příjemní lidé.

Jaké další známé snímky se na Rabí natáčely?

Nejlépe hrad lidé poznají třeba ve filmech Markéta Lazarová, Radúz a Mahulena nebo také Arabela či Údolí včel. Natáčely tu i mezinárodní produkce, hlavně v 90. letech a kolem roku 2000. Exteriéry a nádvoří hradu Rabí posloužily pro scény z věznice v Toulonu a pro záběry z dětství Jeana Valjeana v seriálu Bídnící s Gérardem Depardieu. Vznikal tu také snímek Poslední rytíři s Clivem Owenem a Morganem Freemanem nebo film Dračí doupě s Jeremy Ironsem. V 80. letech se na Rabí natáčela také pohádka O zapomnětlivém černokněžníkovi s Karlem Heřmánkem nebo také pohádka O Jabloňové panně a film pro děti Hurá na medvěda.