Záchrana zámku Rochlov aneb od ruin k nové budoucnosti

Můžete ve stručnosti přiblížit historii památky a jaká byla vaše cesta k její záchraně?

Zámecký areál se nachází při západním okraji obce a zahrnuje zámeckou budovu postavenou zřejmě na místě staršího sídla pro Františka Wilhelma Audrtzkého, sýpku a park. Raně barokní zámecký objekt je situovaný ve středu hospodářského dvora. V parku severozápadním směrem od zámku stojí velký špýchar pravděpodobně barokních základů. Hospodářské stavby s rozměrnými zaklenutými prostorami pocházejí převážně z období raného a doznívajícího klasicismu s úpravami z přelomu 19. a 20. století.

Má cesta k rekonstrukci Rochlova byla komplikovanější. Hlavní důvod byl ten, že jako památkářská firma jsme měli pocit, že potřebujeme adekvátní sídlo a tomu odpovídající prostory. Rochlov je vzdušnou čarou asi 500 metrů od dálnice. Zdálo se mi, že tato lokalita je úplně úžasná, protože odtud můžete vyrazit na kteroukoliv stranu. V době, kdy jsme zámek vybírali, jsme předpokládali, že budeme dělat rekonstrukce, obnovu a restaurování památek v celorepublikovém rozsahu. Zdálo se nám také, že je to příležitost objekt zachránit, protože byl v naprosto hrozném stavu. Proběhla restituce a několik prodejů, ale o objekt se ve výsledku nikdo nestaral.

Které kroky v rámci vzniku projektové obnovy jednotlivých součástí byly doposud nejsložitější?

Byla to zejména statická stabilizace objektu zámku, který byl ve výrazně havarijním stavu. Ten se týkal i některých dalších objektů v areálu. Největší problémy byly se statikou krovu, stropů druhého nadzemního podlaží a kleneb.

Navíc už v roce 1988 bylo okresním úřadem Plzeň-sever vydáno rozhodnutí o odstranění stavby. Demolice nakonec neproběhla, protože tehdejší starosta Rochlova požádal o odklad, aby z objektu alespoň něco zůstalo a aby existovalo zaměření stávajícího stavu před plánovaným bouráním. Demolice se měla uskutečnit v prosinci 1990, ale naštěstí k ní nedošlo, mimo jiné také proto, že v západních Čechách tehdy nebyly kapacity, které by dokázaly objekt zbourat. Po sametové revoluci v roce 1989 byl objekt restituován a díky tomu zachován, i když v dezolátním stavu.

Co vše se zatím podařilo a které kroky vás čekají?

Povedlo se zastavit chátrání, kompletně stabilizovat objekt, opravit statiku krovu, obnovit střešní plášť, takže do objektu již nezatéká. Podařilo se odstranit vzlínající vlhkost z obvodového zdiva a stabilizovat vnitřní prostory. Areál má nyní kompletní střechy a zajištěnou statiku, takže pokud nebudeme pracovat intenzivně na všech objektech najednou, nehrozí jejich další zhoršení – jsou zachráněné. Čeká nás dokončení prvního nadzemního podlaží zámku a instalací v prvním podzemním podlaží, tedy v původních sklepních prostorách, které jsou velmi zajímavé. Rádi bychom také prozkoumali únikové chodby pod objektem zámku, které jsou velice cenné a dosud neprobádané.

Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury nebo jiné formy podpory?

Získali jsme několik dotačních titulů, které se podařilo úspěšně naplnit. V poslední době ale řešíme rekonstrukci zejména z vlastních zdrojů a postupně do světa dotačních titulů chceme opět proniknout.

Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese jakkoliv podílející se na obnově?

Je velmi složité doporučit konkrétní řemeslníky, protože kvalita je proměnlivá a vždy záleží na konkrétních pracovnících, kteří se na zakázce podílejí, na jejich zkušenostech i na tom, jak rozumí historickým konstrukcím a tradičním postupům. Jako firma Pegisan se věnujeme památkové péči již přes 30 let a máme tedy to štěstí, že se můžeme opírat především o odborníky z vlastních řad.