Vystavené snímky jsou ze zdrojů Národního památkového ústavu nebo zapůjčené Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky. Výstava v budově sídla plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu potrvá až do 30. listopadu.

Románskou architekturu lze na našem území sledovat v jejích proměnách obrážejících především cizí vlivy ze západní a jižní Evropy. Význam klášterních staveb spočíval v šíření vyspělých technických způsobů, typů staveb a dekoračních prvků. Na architektonické plastice, na reliéfech tympanonů, na archivoltách a ostění portálů, ve tvarech a profilaci ostění oken, na hlavicích a patkách sloupů, na lisenách nebo slepých arkádách, na konzolách a římsách upravených například s využitím obloučkového vlysu. Právě podle takových článků románské architektury se daří nejlépe poodhalit dobu vzniku a umělecký původ díla.

V plastické výpravě románských portálů a průčelí nešlo jen o výzdobu, ale též o náboženské symboly, jejichž obsah dnes už nemusí být vždy docela jasný. Portály a méně často okna, obvykle s typickým půlkruhovým obloukem, byly často zdobeny geometrickými motivy, například diamantováním, šachovnicí nebo zubořezem, popřípadě pravidelně umístěnými kulovitými útvary – bobulemi. Užití palmety pro ztvárnění hlavic sloupů, říms a portálů je známkou klasicizující tradice. Dalšími oblíbenými prvky byly abstraktní pletence nebo tordované dříky sloupků. Fenoménem českých zemí v celoevropském kulturněhistorickém kontextu jsou románské rotundy a panské tribunové kostely v početném zastoupení obou těchto typů chrámových staveb.

Výstava, kterou finančně podpořil Plzeňský kraj, je také věnována nedožitým 95. narozeninám docentky Milady Radové-Štikové. Až do 30. listopadu v mázhauzu domu U Zlatého slunce v Plzni, budově sídla plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu, je přístupná veřejnosti ve všední dny od 6 do 18 hodin zdarma.

Přehledné informace o akcích pořádaným Národním památkovým ústavem v Plzni naleznete ZDE.