Vaše nová kniha nese název Po stopách šlechtických hradů. Kdy si česká šlechta začala budovat tento typ sídla a proč?

Ojedinělé příklady šlechtických hradů se na našem území objevují už koncem 12. století. Nejstarší „hrady“ doplňovaly patrně dvorce (např. Železnice) nebo byly spojeny s počátky budování šlechtických dominií v řídce osídleném pohraničí (Příkopy u Kdyně nebo Ruchomperk). Většina významných šlechtických rodů si postavila hrady za vlády Václava I. – Český Šternberk, Český Krumlov, Příběnice, Rožmberk, Rýzmburk atd. Intenzivně se stavělo i později ve 14. a 15. století, ale počet nových hradů postupně klesal. Současně byly stavebně rozvíjeny stojící hrady, vlastníci tak reagovali na proměnu životního stylu a také na prudký rozvoj dělostřelby i zhoršení bezpečnostní situace spojené s husitskými válkami a rozdělením společnosti.

Proč vznikají šlechtické hrady právě ve 13. století?

Období 13. století bylo bezpochyby zlatým věkem, kdy se hrad stal hlavním typem sídla vyšší šlechty a velmi důležitým symbolem, který prezentoval moc a bohatství. To trvalo až do konce středověku, kdy se prosadila stavba zámků. Šlechtické hrady se v našem sousedství, na území dnešního Rakouska a Německa začínají objevovat už v 11. století, dále na západ ještě dříve. K nám se to, čemu říkáme vrcholně středověký hrad, dostává až s velkým zpožděním. Rozhodující byla postupná emancipace šlechty a přijetí západoevropské kultury především v době Václava I.

Po ekonomické stránce by naše šlechta mohla stavět hrady již od poloviny 12. století, ale pravděpodobně existovala nějaká regulace ze strany panovníka, který si vyhrazoval stavbu hradů pro sebe. Teprve v první polovině 13. století došlo k prolomení této hranice, a to v případě nejvýznamnějších rodů, jež byly úzce spojeny s panovnickým dvorem. Podstatná část panovnických kamenných hradů ale u nás vznikla také jen o něco dříve než ty šlechtické. Jen několik nejvýznamnějších panovnických hradů získalo zděné opevnění nebo alespoň zástavbu ještě před rokem 1200. Šlo tedy o celkovou proměnu hradní architektury, kterou na svých hradech zahájil panovník a šlechta ji v nevelkém časovém odstupu napodobila.

Jaká specifika mají šlechtické hrady a v jakých ohledech se lišily od královských či městských hradů?

V zásadě neexistuje hranice mezi šlechtickým a královským hradem. Rozdíl byl především ve finančních možnostech stavebníka, takže významné královské hrady jsou větší a lépe vystavěné (Bezděz, Zvíkov). V případě méně důležitých královských hradů není ta hranice patrná (Svojanov). Šlechtické hrady mívají na rozdíl od královskýc většinou rozsáhlé předhradí, kde se nacházelo hospodářské zázemí.

Městské hrady jsou ve 13. století spojeny spíše s panovníkem, ale šlechta je buduje také, ovšem o něco později, protože náklady spojené se založením a výstavbou opevněného města byly značné. Za nejznámější šlechtický městský hrad můžeme považovat Horažďovice spojené s Bavory ze Strakonic, později přestavěný na zámek. Častější byla ale varianta, kdy poblíž nebo přímo u šlechtického hradu vzniklo poddanské městečko, často opevněné (Odranec pod Starou Dubou, Lipnice nad Sázavou nebo sídelní areál Příběnic a Příběniček). Příběniček). V případě Příběnic a Příběniček u obou hradů existoval latrán latrán – sídelní útvar stojící na pomezí většího předhradí a městečka, přičemž latrán pod Příběnicemi se postupně vyvinul v regulérní městečko s kamennou zástavbou a krátce před husitskými válkami se ze zdejší kaple stal dokonce farní kostel. Obě lokality byly také spojeny mostem přes Lužnici.

Publikace Počátky šlechtických hradů v Čechách vznikla z projektu NAKI III Mapa českých hradů. Hrady jako kulturní fenomén, předmět výzkumu a památky minulosti. Zatím je kniha volně ke stažení na webu Historického ústavu Akademie věd nebo Vydavatelství Západočeské univerzity v Plzni, v plánu je také vydání pro knižní trh.