K vidění jsou historické listiny, pečetě, ale i jiné předměty související se základní heraldikou města. Jádrem jsou historické dokumenty, jež se váží k vývoji městského znaku, pečetě a vlajky od 14. století po dnešek. „Máme tam například fotografie městského znaku v českobudějovické architektuře. Překvapením je, že téměř na žádné budově ve městě není znak heraldicky správně,“ uvedl ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích Daniel Kovář.

Návštěvníci si mohou prohlédnout i listiny s první zmínkou o městském znaku z roku 1414 a první záznam o užívání městského praporu z roku 1401. Zájemci uvidí i doklady o takzvaném polepšení městského znaku z roku 1646, které zvýšilo prestiž města. Procedura tehdy trvala dva roky, ale do znaku města se dostal anděl jako symbol věrného katolického města, střílny s dělovými hlavněmi jako symbol vojenské pevnosti a také symboly horního města, kterými jsou zkřížená hornická kladívka a stříbrný půlměsíc.

Původním záměrem archivářů bylo vytvořit odbornou výstavu s převahou archivních textů. „Nakonec jsme ale záměr upravili. Byli jsme až překvapeni, kde všude se znak vyskytuje. Na výstavě jsou dresy sportovních klubů se znakem města, různé propagační předměty, ale máme tam i poklopy od kanálů s městskou symbolikou nebo odpadkové koše,“ podotkl Daniel Kovář.

O tom, že na soutoku Vltavy a Malše vznikne královské město, rozhodl Přemysl Otakar II. Králův rytíř a purkrabí na Zvíkově Hirzo 10. března 1265 předal dominikánům pozemek k vybudování kláštera v místě, kde má být postaveno nové město. Krátce po založení se několikrát pokusili města zmocnit Vítkovci. Drželi ho do roku 1290 a omezovali jeho hospodářský vliv v kraji. V roce 1290 Budějovice Václav II. z područí vyprostil a podnítil jeho hospodářský růst. Město pak vždy věrně stálo po boku českých králů a mělo z toho prospěch.