60 sezon, tisíce nálezů. Archeologové slaví 60. výročí

Příběhy hlavního města skryté (nejen) pod povrchem systematicky zkoumá a chrání už od roku 1965 archeologické pracoviště Národního památkového ústavu. Hlavním impulsem k jeho vzniku byla plánovaná výstavba pražského metra, která si vyžádala řadu archeologických výzkumů přímo v srdci historické Prahy. 

Od té doby se odborníci na výzkum jádra původního pražského souměstí specializují na tyto oblasti: nejstarší osídlení přes počátky města a jeho proměny až po dobu takřka nedávnou. Za uplynulých šest dekád prošly pod rukama pražských archeologů NPÚ stovky výzkumů – při výstavbě metra, opravách ulic, rekonstrukcích památek i v rámci velkých developerských projektů. 

„Práce pražského archeologického pracoviště umožnila odhalit nálezy, které jsou považovány za evropské unikáty – rotunda sv. Václava na Malostranském náměstí, románské domy na Starém Městě, židovský hřbitov ve Vladislavově ulici, pozůstatky několika sakrálních staveb v místě románského kostela v Dolních Chabrech, břevnovské pohřebiště pruských vojáků, raně středověké opevnění Malé Strany atd.,“ říká Jaroslav Podliska, archeolog a ředitel pražského odborného pracoviště Národního památkového ústavu.

Důležité poznatky o dějinách a vývoji hlavního města přinesly výzkumy na ploše OD Kotva, bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad, ve Spálené ulici na místě dnešního Quadria, na Národní třídě před výstavbou multifunkčního objektu DRN nebo v místě někdejšího kláštera magdalenitek v Karmelitské ulici na Malé Straně. 

Pestré počátky Starého Města skrývala plocha bývalého dominikánského kláštera a jezuitské koleje v areálu Klementina, kde bylo navíc odkryto jedno z raně středověkých pohřebišť, která významně přispívají k objasnění posloupnosti pražského osídlení nejprve na levém a posléze na pravém břehu Vltavy. Zájem archeologů se ale dotýká i samotné řeky, kde sledovali konstrukce nejstarších pražských mostů Juditina a Karlova a také Staroměstského a Šítkovského jezu.

Vedle výzkumu v terénu je úkolem archeologů také péče o významné památkově chráněné lokality. Několik desítek chráněných pravěkých a středověkých hradišť a dalších památek rozesetých v administrativních hranicích Prahy (např. Šance v Královicích, Závist, Butovice, Nový hrad u Kunratic, Zámka, Vinoř) je nutné uchovat pro budoucí generace. Proto archeologové NPÚ zajišťují podklady pro odbornou ochranu historických terénů, posuzují stavební záměry a pomáhají chránit památkové hodnoty před nenávratným zničením.

Významnou součástí práce archeologů je také popularizace archeologie a sdílení výsledků s veřejností – formou výstav, odborných i populárně-naučných publikací, přednášek, komentovaných procházek nebo prostřednictvím digitálních platforem a médií.