Římovská pašijová cesta chce znovu přilákat poutníky

Dalších 590 tisíc korun je plánováno na ochranné mříže. O dotaci na vytvoření kopií soch chce Biskupství českobudějovické požádat ještě letos z fondů Evropské unie.

K rozhodnutí uložit do kapliček jen kopie soch vedla římovskou farnost a biskupství neutěšená situace, která se táhne od roku 1994, kdy byly ukradeny první dvě sochy. Postupně byly rozkrádány další až po velkou krádež v roce 2009. Farnost se proto v červnu roku 2009 rozhodla zbylé sochy raději uschovat. Na jejich místo byly pověšeny plakáty, což vyvolalo negativní reakce věřících a tradice poutí do Římova začala upadat.

Aby poutníci měli zase důvod do Římova zavítat, nalezlo biskupství řešení právě v instalaci zabezpečených kopií původních soch. Římovská farnost na podporu poutnictví mezi jižními Čechami a Horními Rakousy oslovila také rakouskou farnost Königswiesen, do níž patří mariánské poutní místo Kaltenberg. Obě farnosti chtějí nyní více spolupracovat v organizování poutí, vydávání tiskovin, pořádání seminářů nebo koncertů duchovní hudby. Cílem má být zviditelnění obou míst a obnovení poutní tradice.

Biskupství chce zároveň usilovat o to, aby byl římovský poutní areál zapsán jako národní kulturní památka. Je totiž v rámci střední Evropy výjimečný jednak svou rozlehlostí a pak tím, že kopíruje křížovou cestu v Jeruzalémě. Navíc se tu snoubí tři kulty: kult Panny Marie v Loretě, kult utrpení Ježíše Krista a kult Ducha Svatého.

Poutní areál v Římově byl budován jezuity od roku 1648 jako reakce na zjevení Ježíše Krista a Bolestné Panny Marie lékárníkovi Janu Gurremu. Ročně se zde konají tři zpívané pašije: na Květnou neděli, Velký pátek a 26. června (den, kdy byl Římov vysvobozen z morové epidemie).