Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Máte rádi kvalitní obsah? Zapojte se do komunity čtenářů tohoto webu a podpořte jeho další rozvoj.
PRAHA | Řada významných pražských sportovišť je v havarijním stavu. Například známý zimní stadion na Štvanici, sokolovna na Královských Vinohradech nebo vršovický fotbalový stadion, takzvaný Ďolíček. Sportovní areály jsou často také památkami.
Zanikne legendární zimní stadion?
Stavební úřad Prahy 7 nařídil zimní stadion na Štvanici pro veřejnost uzavřít už v polovině ledna tohoto roku z důvodu možného zřícení konstrukce. Některé nosníky jsou totiž napadeny dřevokaznou houbou a podlaha je v některých místech prohnilá. Po zjištění stavu památky zahájili pracovníci pražského památkového ústavu správní řízení s majitelem stadionu, kterým je hlavní město Praha.
Podle odborníků z památkové péče je současný stav důsledkem toho, že objekt není dlouhodobě udržován. Je proto nutné rychle zpracovat nezávislé a odborné posouzení škod, stability konstrukce napadení plísněmi a houbami. Černý Petr je teď na hlavním městě Praha, které má navrhnout nápravu zjištěného poškození. To však nebude jednoduché. Praha totiž stadion před lety pronajala soukromé firmě Apex Club, kterou se hlavní město snaží od roku 2008 z nájmu vypovědět. Firma však výpověď odmítla, a tak spor řeší soud. Podle pražského magistrátu měla údržbu zajišťovat právě firma Apex Club. Ta si ale myslí, že k uzavření stadionu nebyl důvod.
Praha se s nájemcem nyní marně snaží dohodnout na vyklizení stadionu. Mezi návrhy je také řešení dřevěnou budovu zbourat a ponechat jen původní otevřené kluziště s celoročním provozem. Tomu se nebrání ani památkáři.
Zimní stadion na Štvanici byl postaven v roce 1935 jako první umělé kluziště v hlavním městě a sloužil především k výchově hokejových talentů. V roce 1959 se zde konalo také mistrovství světa v ledním hokeji. V roce 2000 bylo sportoviště vyhlášeno kulturní památkou. Praha chce nyní vypracovat nový územní plán, který by měl řešit budoucí využití této lokality. Problémem je hlavně fakt, že ostrov leží v záplavovém území.
Největší sokolovna na světě chátrá
Dvě stě padesát milionů korun. Tolik by potřebovala na záchranu největší sokolovna na světě, kterou najdeme nedaleko Václavského náměstí, a to na Královských Vinohradech. Podle vedení místní tělocvičné jednoty má areál hodnotu několika miliard. Na opravy se však sokolům nedostává. Nemají peníze ani na běžný provoz, jsou milion v minusu.
Budova sokolovny trpí hlavně opadáváním fasády, zatékáním do objektu, netěsnícími okny a špatným technologickým zázemím. Podle propočtů by sokoly jen výměna oken stála asi dvacet milionů korun. A tak se vinohradští sokolové rozhodli k uspořádání sbírky mezi svými členy. Písemně je i vyzvali, aby každý přispěl tisíci korunou. Jsou však realisté. Při troše dobré vůle vlastních členů počítají, že vyberou maximálně do půl milionu korun. Sokolové se navíc k placení moc nemají.
Areál sokolovny, která se otevřela v roce 1946, má vedle velké haly navíc několik menších sálů, kanceláře, bazén, venkovní atletický ovál a několik hřišť na fotbal a házenou.
Radní Prahy 10 chtějí zachránit Ďolíček
Rada městské části Prahy 10 si do svého programového prohlášení dala záchranu dalšího významného sportoviště, kterým je vršovický Ďolíček. Fotbalovému stadionu Boheimans 1905 také hrozí zbourání. Radnice však musí nejprve lukrativní pozemky koupit.
Masarykův stadion na Strahově
Po obnově a novém využití volá i známý Masarykův stadion na Strahově, známý také jako spartakiádní stadion. Ten je stejně jako zimní stadion na Štvanici národní kulturní památkou. Jeho původní účel – masová setkání tisíců cvičenců, které sledovaly stovky tisíc diváků, se už těžko naplní. Památkáři by chtěli ze stadionu zachovat pouze nejstarší části ze třicátých let – dvě věže v rozích stadionu a část původní tribuny. Současné betonové ochozy, postavené v padesátých letech, by se měly zbourat.
Možné využití lokality strahovského kopce řešilo několik architektonických návrhů. Měl tam stát atletický stadion nebo i rezidenční čtvrť s bytovými domy. Magistrát však o ničem zatím nerozhodl.
Památkově chráněná sportoviště v Praze: