Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
TACHOV | Přes 65 milionů korun si už vyžádala záchrana jízdárny ve Světcích u Tachova, která je po Španělské jízdárně ve Vídni druhou největší ve střední Evropě. Tento unikát, jenž byl loni vyhlášen národní kulturní památkou, oslavuje 150 let od své dostavby.
Historická stavba jízdárny, u níž se uvažovalo o demolici, je po desetiletém úsilí kompletně staticky zajištěna a na řadu přicházejí interiéry. Právě na dokončení oprav a úprav interiérů chybí ještě zhruba 80 milionů korun. V rozsáhlé budově se počítá se stylovou restaurací, výstavními prostory, větším a menším sálem, muzeem bylinkářství, šatnami pro umělce, klubovnou a bytem pro správce. Budova, která je nyní využívána pro koncerty, svatby a výstavy, má kapacitu 500 až 600 lidí.
"Jízdárna je zatím otevírána na telefon infocentra, protože je pořád stavbou. Naším dlouhodobým záměrem je mít otevřeno denně. Chystáme tam kromě muzea i prohlídkový okruh. Rychlost otevření závisí na tom, jak rychlý bude přísun peněz," řekl místostarosta Jiří Struček.
Město každý rok realizuje část oprav, ale pouze z vlastních peněz celou záchrannou akci realizovat nemůže. Radnice zatím pravidelně poskytuje kolem jednoho milionu korun. Letos půjde na opravy přibližně šest milionů korun, hlavně na vybudování sociálního zařízení ve dvou patrech. Dříve dostávalo město peníze od Ministerstva kultury z Programu záchrany architektonického dědictví, ale po ukončení záchranných prací se na úpravách podílí nejvíce město. Statisíci korunami přispívá kraj, letos na obnovu fresek.
Občané prý oceňují, že radnice památku zachránila. "V roce 2000 to byla prakticky ruina na zřícení. Tenkrát o jeden hlas prošla záchrana oproti zboření," uvedl Struček. Podle něj má jízdárna podobný osud jako muzeum v Mariánské Týnici na Plzeňsku nebo tachovský zámek, kde byly v 1968 navrtané díry na odstřel. "Šest starých řemeslníků se tenkrát naštvalo a řekli, že ten zámek opraví. Začali a pak se k nim přidal městský úřad a v roce 1982 se zámek slavnostně otevíral," dodal.
Technicky velmi promyšlená stavba, jež v sobě snoubí prvky průmyslové architektury a aristokratické vznešenosti, je z památkového hlediska velmi cenná pro svoji nebvyklou podobu. Velkolepá budova vystavěná v novorománském slohu v letech 1858 až 1860 na přání generála Alfreda Windischgrätze má od loňska hotový návrh interiérů. Náklady včetně venkovního parkování a příjezdové cesty jsou aktuálně spočítány nejméně na 80 milionů korun.
Ke stavbě původně patřily hostinské pokoje, kovárna a stáje. Stavbou se rod Windischgrätzů velmi zadlužil. V roce 1945 jim majetek zabavil stát. Od té doby sloužila jako příležitostný sklad, poté ji využívala pohraniční stráž. V roce 1981 ji Ministerstvo kultury vyřadilo ze seznamu kulturních památek, zapsalo ji tam znovu pod tlakem radnice v roce 1991. O pět let později ji armáda převedla městu za symbolickou cenu. Jízdárna je dlouhá 60, široká 52 a vysoká 27 metrů, hala má rozměry 20 a 40 metrů.
