Můžete shrnout dějiny areálu a vzniku muzea?
Počátky textilky sahají do roku 1852, kdy byla postavena přádelna vigoňové příze využívající prostřednictvím vodního kola sílu říčky Smědé. Roku 1874 v přádelně vypukl požár, což mohlo souviset s přestavbou na mechanickou tkalcovnu vlny realizovanou roku 1882. Místo představuje výjimečně zachovaný tovární komplex s řadou autentických konstrukcí, prvků a zařízení z druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století. Současný vzhled vychází z přádelny obnovené v roce 1913 po požáru dle projektu žitavského architekta Heinricha Ziegera (1873–1943). Ten se řadil k autorům moderních průmyslových staveb. Původní strojní zařízení přádelny zaniklo během druhé světové války. Po znárodnění došlo k obnovení provozu a zařízení novými stroji anglické výroby. Podnik náležel pod národní podniky Fryba a Bytex. Během 50. a 60. let 20. století byly provedeny výrazné úpravy strojního zařízení (zmizel parní stroj a turbíny). V 90. letech 20. století fungoval provoz do roku 2001 pod jménem Mykana Chrastava, a. s., a vyráběl poločesanou přízi. My jsme se do Bílého Potoka dostali s cílem hledání vhodných prostor na přelomu let 1999 a 2000. První roky jsme nedoufali, že jsme schopni celý areál využít a udržovat jej. Jelikož se industriální komplex dochoval v autentickém stavu, iniciovali jsme alespoň jeho památkovou ochranu. Zejména z toho důvodu, aby areál přežil případně také v rukou jiného budoucího vlastníka. Nakonec jsme vydrželi, místo neopustili a všemi kroky se nadále snažíme areál maximálně autenticky obnovovat.

Jak se daří řešit probíhající zajištění základů?
Na záchranu budov Jizerskohorského technického muzea proběhla crowdfundingová kampaň na platformě DONIO, při níž jsme vybrali 1 725 810 korun. Práce jsme zahájili v lednu a nyní jsme prakticky ve finále. Jsou podbetonované všechny potřebné úseky. Neradostnou stránkou věci je navýšení rozpočtu prací. To začínalo být zřejmé až během realizace zvětšujícího se rozsahu nutných prací. Náklady vzrostly na částku 2,1 milionu korun, tedy celkově na 5,3 milionu korun. Jen pro informaci, z toho 1,1 milionu tvoří DPH. Jakožto nezisková organizace si tuto částku nemůžeme odečíst. Objekty jsou tedy staticky zajištěné, jen u budovy kavárny (vstupní vestibul) jsou z důvodu jejího velkého poškození stěn instalované statické terče. Tam rozhodne statik během června, zda se stav zhoršuje, nebo ne, a bude-li možné budovu užívat.

Do kdy by měly být práce hotové? A kdy bude možné vrátit se k běžnému provozu?
Hlavním cílem je, abychom v červenci mohli otevřít brány návštěvníkům a udržet tak letní sezonu.

Zmínil byste rád něco k expozici?
Zásadní, co vždy uvádím v této souvislosti, je to, že největším exponátem je areál přádelny sám se svým charakteristickým vstupem. Tento fakt, kdy si lidé mohou prohlédnout továrnu ve stavu posledního dne, také sami návštěvníci nejvíce oceňují. Neprovádíme zde velké rekonstrukce a nestíráme stopy jednotlivých období. Najdou se tu prvky a předměty staré od roku 1913 do ukončení výroby v roce 2001. Například expozice leteckých motorů je daná naší dlouhodobou a 25 let provozovanou specializací a oborem restaurování a oprav historických spalovacích motorů, zejména také leteckých. Díky tomu vznikla ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem takto zacílená expozice, která pod názvem Textilní výroba logicky vyplývá ze zaměření továrny od 50. let 19. století.

Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na probíhající nápravě?
Akci Instalace příčných prahů projektoval správce toku Povodí Labe, státní podnik. Jejich volba realizační firmy se s ohledem na nečekanou náročnost prací ukázala jako dobrá. Práce provedla firma SKJ, s. r. o., z Hrádku nad Nisou a nám bude ctí tuto společnost doporučovat. Nejen chlapi ze stavby, ale i majitel firmy jsou srdcaři. Ze zkušeností víme, že v podmínkách, v jakých pracovali, by mnoho jiných jednoduše uteklo.

Více informací a e-shop naleznete na stránkách JIZERSKOHORSKÉHO TECHNICKÉHO MUZEA nebo na FACEBOOKU. Náplni muzea se věnoval text JIZERSKOHORSKÉ TECHNICKÉ MUZEUM NABÍZÍ ČTYŘI EXPOZICE V BÝVALÉ TEXTILCE.
Obnova a využívání textilek byla tématem 11. ročníku odborné konference, která se uskutečnila 7.–9. listopadu 2018 v Továrně Mastných v Lomnici nad Popelkou. Setkání uspořádal Institut pro památky a kulturu.