Ocelový původně silniční most s příhradovými hlavními nosníky a dolní mostovkou se nacházel u severního okraje areálu hlavního závodu plzeňské Škodovky při Domažlické ulici. Do roku 2019 byl využíván a spojoval severní a jižní část hlavního závodu (odtud pochází jeho původní název Sever-Jih), které jsou odděleny průběžnými železničními tratěmi. Během přestavby této tratě bylo přemostění sejmuto a několik let bez údržby čekalo na své nové využití. Z toho důvodu následně došlo k jednáním a předání od původního vlastníka, společnosti Škoda, a. s., statutárnímu městu Plzeň za cenu šrotu, tedy přibližně za 3,5 milionu korun.

Nosná konstrukce sestává ze dvou příhradových hlavních nosníků lichoběžníkového tvaru a kosoúhlé soustavy se svislicemi. Ocelovou konstrukci doplňují spodní a horní větrová ztužidla s příčkami ve tvaru kosočtverců a konzoly pro převedení plynového potrubí. Most byl otevřen na podzim roku 1931, projekt vypracoval a veškeré práce řídil profesor František Faltus (1901–1989). Ocelovou konstrukci vyrobila Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni. Návrh s realizací železobetonových ramp a mostovky byl zadán firmě Müller a Kapsa. Na výrobu bylo použito místo tehdy obvyklého nýtování výhradně elektrické svařování. Šlo tak o první použití ocelové konstrukce silničního mostu plně svařované elektrickým obloukem na území tehdejšího Československa a současně o největší úplně svařovaný most na světě. Stavbě mostu, který se stal jedním ze symbolů technické vyspělosti Škodových závodů i Československé republiky v době mezi světovými válkami, byla věnována značná pozornost nejen v odborné tuzemské literatuře, ale například také v Německu a Spojených státech.

Konstrukce mostu současně prošla za účasti specialistů z Národního památkového ústavu celkovou kontrolou a opravami, během nichž získala tři vrstvy nátěru. Jeho poslední vrstva v antracitové barvě odpovídá původnímu odstínu v době svého vzniku. Od konce roku by měl být most otevřen pěším a cyklistům, kteří míří na Krkavec, do Radčic nebo Malesic. Práce na přesunu a uložení započaly již v březnu a město vyšly na více než 60 milionů korun, z nichž 16 milionů kryje evropská dotace.