Celý obsah PROPAMÁTKY je přístupný zdarma. Jen některé části až po přihlášení.
Ještě nemáte svůj účet?
Výstava Mýtus Velké Bohyně představuje v Moravském zemském muzeu další úchvatné venuše ze svých sbírek. Věstonická Venuše, prezentovaná při loňské velmi úspěšné výstavě, předala své žezlo svým mladším moravským sestrám, čímž se uzavírá projekt Venuše 100.
Mýtus Velké Bohyně představuje největší soubor originálních neolitických venuší a dalších artefaktů z mladší doby kamenné, jaký byl dosud v Česku vystaven. Na jednom místě se tu poprvé setkává množství plastik, nádob a fragmentů, jež obvykle zůstávají skryty v depozitářích a trezorech a které společně podávají nečekaný obraz duchovního a estetického světa lidí před 6 500 lety.
„Život v mladší době kamenné nebyl tak šedivý a jednotvárný. Keramika byla naopak zdobena výraznými červenými, žlutými, bílými a černými pigmenty.“
„Výstavou chceme poukázat na to, že život v mladší době kamenné nebyl tak šedivý a jednotvárný, jak jej často známe z učebnic. Naopak! Keramika té doby byla zdobena výraznými červenými, žlutými, bílými a černými pigmenty, používala se bohatá škála tvarů a dekorací a mnohé předměty vznikaly s pozoruhodným smyslem pro detail a eleganci,“ vysvětluje kurátor výstavy Petr Kostrhun.
Mezi vystavenými exponáty zaujmou zejména tenkostěnné mísy na nožce, reprezentativní váza z Hlubokých Mašůvek nebo množství amfor s typickými dutými uchy. K unikátům patří také keramické modely staveb či velká váza ze Střelic na Znojemsku pokrytá lidskými postavami a dalšími symboly, které jsou popisovány jako nejstarší vyobrazení mýtu hieros gamos – posvátného sňatku.
Moravské venuše
Zvláštní pozornost je věnována samotným figurkám – venuším. Výstava prezentuje významné plastiky z Hlubokých Mašůvek včetně desítek fragmentů dalších venuší či část sochy zvané Hedvika, která se svou původní velikostí blížila 60 centimetrům a řadí se k největším ženským plastikám svého druhu ve střední Evropě. Vystavené jsou i další figurky z lokalit Střelice, Dukovany, Štěpánovice a Brno-Maloměřice. Nejnovější archeologické poznatky zároveň ukazují, že mnohé figurky byly v minulosti záměrně rozbíjeny a jejich části si lidé odnášeli dál. Výstava proto nabízí pohled i na tuto méně známou stránku pravěkých rituálů.
„Současně vystavujeme také předměty, které pomáhají přiblížit každodenní život tehdejších komunit – od nástrojů a mlecích kamenů až po vzácně dochované mazanice ze stěn domů. Velmi působivým exponátem jsou originální lebky dvou žen
z těžební šachty v Krumlovském lese, které představují archeologicky mimořádně cenný nález,“ pokračuje Kostrhun. Podobu těmto ženám dali odborníci z Laboratoře antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea a jsou k vidění v Pavilonu Anthropos.
K tématu patří rovněž fenomén výstavby tzv. rondelů, o jejichž významu se archeologové stále dohadují. Jedná se o monumentální kruhové stavby s příkopy a palisádami, které připomínají legendární, avšak podstatně mladší Stonehenge.
Jakou roli hrály sošky venuší v pravěku?
Výstava nabízí i prostor k přemýšlení nad otázkami, jež provázejí archeologii venuší už více než 100 let: Co tyto plastiky znamenaly, komu sloužily a jakou roli hrály v myšlení tehdejších lidí?
„Jde o výjimečnou příležitost nahlédnout do světa, který bývá často zjednodušován, a přitom je bohatší a tajemnější, než si běžně představujeme.“
„Mýtus Velké Bohyně nabízí spojení jedinečných originálů, současného výzkumu a citlivě vystavěného příběhu, který ukazuje pravěk jako období plné barev, tvarů a myšlenek. Jde o výjimečnou příležitost nahlédnout do světa, jenž bývá často zjednodušován, a přitom je bohatší a tajemnější, než si běžně představujeme,“ shrnuje Jiří Mitáček, generální ředitel Moravského zemského muzea.
Více se dozvíte
Přečtěte si také
Stahujte a poznávejte
Mapa
Moravské zemské muzeum
Výstava Mýtus Velké Bohyně nabízí spojení jedinečných originálů, současného výzkumu a citlivě vystavěného příběhu, který ukazuje pravěk jako období plné barev, tvarů a myšlenek.
