Oprávněnost statutu válečného hrobu jednoznačně potvrdily už zjišťovací sondy v roce 2023. Archeologové Národního památkového ústavu s antropology odkryli v první etapě, která trvala od léta do podzimu 2024, a vyzvedli 1055 kosterních pozůstatků z 10 liniových hrobů. Tento ohromný počet byl v českém, ale i v evropském měřítku zcela nebývalý. Objeveny byly i zbytky látek, knoflíků nebo přezek z uniforem, různé ráže projektilů a zbytků kartáčových střel. 

Během druhé etapy bylo od dubna do července 2025 nalezeno dalších 234 jedinců, z nichž většina byla opět pohřbena v liniovém hrobě, avšak vedle toho byly odkryty čtyři společné hroby a několik samostatných, zřejmě ze starších pohřbů. Pohřebiště padlých vojáků z tzv. sedmileté války v roce 1757 se nachází na pozemku za klášterní sýpkou, kde by měla být vybudována výtopna pro celý areál arciopatství. 

Záchranný archeologický výzkum byl proveden i vzhledem k navrhované stavbě výtopny, která by měla stát na dotčených pozemcích a měla by sloužit pro potřeby kláštera. Účelem průzkumu byla dokumentace terénní situace, vyzvednutí ostatků, jejich evidence a prozatímní uložení v klášterní sýpce do doby, než bude připraveno jejich důstojné umístění na jiném klášterním pozemku (tzv. přepohřbení). 


Kdo byl na zkoumané ploše pohřben? 

Podle písemných pramenů sloužilo místo k uložení ostatků ve dvou válkách v 18. století. Během nich byly budovy kláštera využívány pruským vojskem jako polní nemocnice. Starší pohřby (asi šestina) pocházejí nejspíše z doby obsazení Prahy pruskými vojsky v září 1744, mladší a mnohem početnější pohřby pocházejí z tzv. sedmileté války, kdy Prusové v roce 1757 zvítězili v krvavé bitvě u Štěrbohol a pak téměř dva měsíce Prahu obléhali.

Mince, knoflíky, kulky a středověká ohradní zeď

Datování potvrzují i nálezy mincí, z nichž nejmladší byly vyraženy v roce 1757. Archeologové objevili také kovové a kostěné součásti uniforem a více než tisícovku knoflíků. Mezi předměty najdeme také zavírací nože, fragmenty peněženky a především nepočetné devocionálie, které patří obvykle ke katolické hrobové výpravě (růžence, svaté obrázky) a dokládají, že v armádě protestantského Pruska sloužili i katolíci.

Jelikož všichni pohřbení zemřeli v bitvě či na následky zranění, eventuálně s nimi spojených nemocí, bylo objeveno i více než 200 střel různých ráží z rakouských zbraní, což nám ve spojení s jejich identifikovanými ničivými následky na kosterních ostatcích může mnoho prozradit o tehdejším vojenském životě, válčení a lékařství.

Vedle samotného pohřebiště byl během druhé etapy výzkumu učiněn další, neméně významný objev, a to kamenná konstrukce středověké ohradní zdi kláštera, kterou některé starší hroby narušovaly.  

Na prahu třetího dějství: zpracování začíná

Zpracování nálezů z výzkumu i analýzy ostatků jsou ovšem teprve v počátcích, přičemž podrobné antropologické zpracování celého souboru bude následovat až po dokončení základního popisu a evidence. Nicméně už dnes je zřejmé, že tento naprosto ojedinělý soubor vzbudil již nyní nebývalý zájem historiků vojenství, medicíny a příbuzných přírodovědných oborů (nejen z Česka). Předpokládáme, že se do celkového zpracování mimořádného břevnovského nálezu v brzké době zapojí i odborníci z jiných institucí, z univerzitních pracovišť i archivů.