Rekonstrukce byly financovány za podpory dotačního Programu záchrany architektonického dědictví a obce Přibyslavice. Subvence z Ministerstva kultury činila za období 2010–2018 přes šest milionů korun. Práce začaly sanací krovu a výměnou plechové krytiny na lodi chrámu Narození Panny Marie. Po dokončení věží a závěru se práce zaměřily na střechy svatoanenského kostela. Projekt na obnovu střechy u sv. Anny vycházel z předprojektové přípravy zahrnující zdravotně-technické posouzení krovu, zaměření a dendrochronologický průzkum.

„Cílem bylo zachránit maximum hmotné podstaty subtilního krovu, který přes svoji úspornou konstrukci představuje mimořádně cenný doklad stavebního vývoje objektu, neboť obsahuje řadu druhotně užitých trámů z 15., 17. a 18. století a ukrývá relikty vyprávějící historické osudy netypického soukostelí,“ konstatuje Jana Musilová z Národního památkového ústavu v Telči.

Překvapení přineslo snesení a rozkrytí helmice věže, jejíž poškození překonalo původní předpoklady. Na druhou stranu přispělo i novými poznatky o proměnách jejího tvaru v průběhu staletí. Završení prací korunovalo letošní slavnostní vyzdvižení rekonstruované báně včetně navrácené vrcholové korouhve. Po náročném, ale pro další plány nezbytném zajištění všech střech, se otevírá cesta pro postupnou renovaci vnějších fasád včetně restaurování renesančních fragmentů omítek chrámu sv. Anny a barokního štukového reliéfu na západním průčelí.

Soukostelí sv. Anny a Narození Panny Marie je významným moravským poutním místem. Tvoří jej starobylý raně románský svatostánek sv. Anny, k němuž byl v pozdním baroku přistavěn monumentální kostel Narození Panny Marie. Sv. Anna je považována za jednu z nejstarších a nejzachovalejších staveb tohoto typu na Moravě. Přes dílčí barokní úpravy interiéru provedené v 17. století si zachovala svůj středověký charakter. Zázračné skutky přisuzované malbě Panny Marie na fasádě daly vzniknout přibyslavické poutní tradici, která vedla k vybudování centrální barokní kaple v roce 1724. Na tu v krátkém časovém sledu navázala výstavba dnešního poutního chrámu. Architektonický vývoj památky uzavírá doplnění západního průčelí věžemi, které byly dokončeny v meziválečném období 20. století podle projektu významného českého architekta Kamila Hilberta.

Více informací o historii přibyslavických kostelů naleznete na stránkách FARNOSTI PŘIBYSLAVICE.