Ceny Patrimonium pro futuro 2025 mají své držitele

Prestižní ocenění památkové péče je udělováno již od roku 2014. Přebírají ho vlastníci památek, restaurátoři a další odborníci nebo laici, kteří stáli u vzorových projektů péče o památky v uplynulém roce. „Dvanáctý ročník Cen Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro přináší opět inspirativní příběhy lidí, institucí i komunit, kteří svým úsilím chrání, obnovují a zpřístupňují naše kulturní dědictví. Ocenění upozorňuje na příklady dobré praxe v oblasti péče o památky v Česku. Ukazuje také rozmanitost památkové péče a to, že její význam daleko přesahuje samotnou záchranu historických staveb či uměleckých děl. Památky jsou svědectvím minulosti, ale také zdrojem poznání, identity a inspirace pro současnost i budoucnost. Každý oceněný projekt dokazuje, že odborná práce, spolupráce s komunitami a otevřenost veřejnosti jsou klíčem k tomu, aby naše dědictví zůstalo živé,“ uvedla Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Pivovar v Kostelci nad Černými lesy se stal vítězem kategorie Záchrana památky a získal také Cenu veřejnosti Památky děkují.

Pivovar je jedinečně dochovaný areál s technologiemi z první republiky. Po ukončení výroby v roce 1987 chátral, dokud jej v roce 2000 nepřevzali dva milovníci pivovarnictví. Ti vyklidili tisíce kubíků suti a pustili se do náročné obnovy. V posledních letech se jim podařilo opravit střechy, fasády i dvory a zprovoznit historickou varnu, parní stroj či sladovnické zařízení. Nyní se chystá revitalizace unikátního polygonálního žentourového mlýna, kde zvířata kdysi poháněla pivovarské stroje. Dnes je pivovar živým muzeem, kulturním centrem i místem, kde ožívají tradiční řemesla a slavnosti.

Cenu za Objev, nález roku získal objev předlokačního osídlení města Třebíče.

Archeologické výzkumy v letech 2021–2024 odhalily překvapivý objev – dosud neznámé osídlení z 12. a 13. století. Nalezeny byly hned dva areály spojené s působením dobových elit vzdálené od sebe jen 130 metrů. Starší z nich stával na Karlově náměstí už ve 12. století a dochovaly se z něj unikátní dřevěné konstrukce. Druhý, u kostela sv. Martina, byl obehnán příkopem a palisádou a zanikl během 13. století. Objev ukazuje, že v Třebíči existovalo významné osídlení ještě před vznikem města a jde o výjimečný nález i v celostátním měřítku.

V kategorii Obnova památky byl oceněn projekt dálničního mostu u Vojslavic.

Dálniční úsek u Vojslavic tvoří unikátní dvouúrovňová konstrukce mostů. Horní stavba ze 70. let 20. století je součástí dnešní dálnice D1, most pod ní se měl stát součástí prvorepublikové páteřní dálnice z Čech až na Podkarpatskou Rus, projekt však nebyl dokončen. Před více než 10 lety byl vypracován projekt na rekonstrukci obou mostů, který ovšem zahrnoval zásahy neslučitelné s památkovými hodnotami stavby. Nepříznivé vyhlídky se podařilo odvrátit a díky přístupu Ředitelství silnic a dálnic byla v roce 2021 zahájena řada průzkumů. Technický stav mostu tak mohl být objektivně vyhodnocen. Následně započala podle nového projektu obnova, která probíhala s respektem k hodnotám výjimečné stavby.

Restaurování nástěnných maleb v hlavním sále zámku Zdislavice zvítězilo v kategorii Restaurování památky.

V roce 2013 se v hlavním sále zámku zřítila téměř polovina nástropní malby Josefa Winterhaldera ml. z roku 1789. Poškození způsobila dlouhodobá vlhkost a zatékání. Po stabilizaci stavby a vysušení zdiva byly odpadlé kusy malby uschovány, omítky injektovány a po chemické sanaci dřevěných konstrukcí byla chybějící plocha znovu omítnuta. Rekonstrukce proběhla podle dochovaných fotografií a zbytků originálu, s použitím historické techniky fresco secco. Výsledkem je obnova cenné výzdoby připomínající povýšení rodu Kaschnitzů do šlechtického stavu.

V kategorii Prezentace a popularizace ocenění získala výstava MY LOMY: pískovcová krajina v rukou lamačů.

Výstava v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem byla věnována historii těžby kamene v Labských pískovcích a Českém Švýcarsku. Během několikaletého projektu odborníci zdokumentovali více než 3 500 starých lomů a skoro 600 souvisejících objektů – nákladiště, kovárny či sklípky. Díky analýzám kamene je možné přesně určit, odkud pochází materiál pro historické stavby na Děčínsku a Litoměřicku. Výstava ukazuje, jak lidská činnost formovala krajinu, a nabízí nejen geologické ukázky, ale i detailní 3D modely lomů a reliktů po těžbě. Součástí projektu je také on-line mapová databáze starých lomů, která pomůže při ochraně a obnově kulturních památek. Výstava je nyní prezentována v Muzeu Rumburk a navštívit ji můžete do konce března 2026.

Cenu za Příkladnou správu památky obdrželi Marie Milichovská a Vlastislav Tvrdík ze sklárny Huť Jakub v Tasicích.

Sklárna byla založena roku 1796 a fungovala přes dvě století. Po uzavření v roce 2002 hrozil její zánik, ale díky nadšeneckému úsilí dvou bývalých zaměstnanců byla zachována a zpřístupněna veřejnosti jako skanzen. Areál působí dojmem posledního dne, kdy zaměstnanci právě odešli od práce – s pecí, chladírnou, brusírnou i skladištěm včetně původního technického zařízení. V roce 2014 byla pro svou mimořádnou autentičnost prohlášena za národní kulturní památku a dodnes představuje nejlépe dochovanou sklárnu ve střední Evropě.

Osobností památkové péče byl in memoriam vyhlášen Vlastislav Ouroda.

Vlastislav Ouroda byl člověk, pro kterého byla ochrana kulturního dědictví životním posláním. Po studiích začínal v roce 1991 jako kastelán na zámku Velké Březno, později působil v jižních Čechách a ve Státním památkovém ústavu v Českých Budějovicích. Vedl průzkumy a monitoring památek UNESCO, stal se ředitelem územního pracoviště NPÚ a od roku 2015 náměstkem ministra kultury. Aktivně spolupracoval s Mezinárodní radou památek a sídel, stal se viceprezidentem Českého národního komitétu ICOMOS a své zkušenosti předával studentům vysokých škol. Zaměřoval se na ohrožené památky, památkový urbanismus a péči o chráněná území.

Cenu generální ředitelky Národního památkového ústavu, která je udělována napříč všemi kategoriemi, získala Obnova zahrady a oranžerie na zámku Dobříš.

Obnova oranžerie završila více než 20letou revitalizaci barokní zahrady. Areál z let 1745–1765 tvoří zámecká budova, terasovitá francouzská zahrada s fontánami a sochami a oranžerie s iluzivní malbou. Po návratu zámku rodu Colloredo-Mannsfeld v roce 1998 probíhala postupná obnova – nejprve fasády a zahrady, pak fontány a sochařská výzdoba, a nakonec oranžerie. Rekonstrukce téměř 90 metrů dlouhé malby na severním průčelí byla unikátní – vycházela z dochovaných fragmentů a podrobné fotodokumentace. Dnes oranžerie slouží jako prostor pro výstavy a kulturní akce.

Vítězové Ceny Národního památkového ústavu obdrželi skleněnou sošku symbolizující pomocnou ruku památkové péče. Autorem uměleckého ztvárnění ceny je výtvarník, akademický sochař Kurt Gebauer. Skleněná soška i tentokrát vznikla v dílnách sklářské firmy Lasvit. Ceny Patrimonium pro futuro vyhlašuje Národní památkový ústav jako příspěvková organizace Ministerstva kultury pověřená záchranou a rozvíjením hodnot památkového fondu v Česku.