V nové knize odhalíte stavební a kulturní dějiny zámku Raduň

Stavebním proměnám zámku Raduň od 14. do 20. století se věnuje nová kniha V lesku knížecí koruny s podtitulem Stavební a kulturní dějiny raduňského šlechtického sídla. Na vzniku publikace se podíleli odborníci z Národního památkového ústavu a Slezské univerzity v Ostravě.

Editorkou novinky je Markéta Kouřilová, kastelánka zámku Raduň. „Na vzniku knihy se podílel tým odborníků na historii, archeologii, dějiny umění i stavební historii, kteří spojili výsledky svého dlouholetého výzkumu. Díky této spolupráci se podařilo zachytit dějiny raduňského zámku z různých úhlů pohledu. Nejde přitom jen o příběh jedné stavby, ale především o příběh lidí, kteří ji po staletí obývali, utvářeli její podobu a svými osudy se zapsali do jejích dějin,“ říká Markéta Kouřilová.

„Zámek Raduň nebyl izolovaným sídlem na mapě Slezska, ale součástí širší evropské rezidenční sítě.“

„V 19. století se na raduňský zámek přiženil rod Blücherů, tehdy jedno z nejznámějších šlechtických jmen v Evropě. Jejich předkem byl pruský maršál Gebhard Leberecht Blücher, jeden z vítězů bitvy u Waterloo. Dnes už povědomí o tomto rodu ustoupilo poněkud do pozadí, přesto jeho příslušníci významně ovlivnili podobu Raduně. Kniha ukazuje, že zámek nebyl izolovaným sídlem na mapě Slezska, ale součástí širší evropské rezidenční sítě, v níž se život jeho majitelů odehrával, a to mezi mezi Raduní, pruskými statky i dalšími rodovými sídly,“ dodává Markéta Kouřilová.

Kniha sleduje vývoj objektu od středověké tvrze k renesančnímu zámku a dále jeho klasicistní a následně historizující přestavbu, které mu daly dnešní podobu. Představuje rovněž proměny funkčního rozvržení a využití raduňského sídla, jeho úlohu v rámci sídelní strategie jednotlivých majitelů a zasazuje stavební vývoj zámku do širších souvislostí. Sleduje přitom také osudy, působení a motivy osobností (majitelů), jež tyto přestavby iniciovaly.

Publikace vznikla v rámci výzkumného projektu Zámky v krajině moravskoslezského pomezí – nové formy prezentace nevyužitých historických objektů financovaného z prostředků Ministerstva kultury – Program NAKI III – program na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023–2030, na kterém se podílí Národní památkový ústav, Slezská univerzita v Opavě a Univerzita Palackého v Olomouci.

Knihu lze zakoupit na e-shopu NPÚ nebo na ostravském odborném pracovišti Národního památkového ústavu (Odboje 1).