Nepromeškejte třetí sérii Skrytých skvostů s Jaroslavem Pleslem

Diváci spolu se svým zkušeným a oblíbeným průvodcem navštíví v půlhodinových dílech zejména hrady, zámky nebo klášter. V úvodní epizodě třetí série Skrytých skvostů zavítají na hrad Lipnici. Dále bude představen klášter v Plasích, zámky Březnice, Karlova Koruna, Dačice, Slatiňany, Světlá nad Sázavou, Zákupy a hrady Valdštejn či Šternberk.

Cyklus vznikl ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a agenturou CzechTourism. Na režii jednotlivých pokračování se podíleli Petra Všelichová, Adéla Sirotková, Martin Červenka a Martina Bobková. Dva poslední jmenovaní jsou podepsáni pod knižním titulem Skryté skvosty, který vyšel v roce 2025 v Edici České televize. Lze se tak v tištěné podobě vrátit na místa dvou prvních řad úspěšného pořadu. Jednotlivé epizody první série v roce 2022 sledovalo v průměru téměř čtvrt milionu diváků – staly se tak nejsledovanějšími pořady na druhém programu České televize.

U Jaroslava Plesla nelze upřít osobní zájem o historii, a proto budou cenné například jeho osobní postřehy a poznámky během diskuzí s odborníky či kastelány. Každý navštívený objekt skrývá svá specifická tajemství, největší perly inventáře nebo dávno zapomenuté příběhy. Cílem je mimo jiné vypátrat ty nejzajímavější a v konečném důsledku podnítit chuť publika místa navštívit.

Příběh Lipnice, v němž se to hemží unikátními lidskými osudy i hradními strašidly, se začal odvíjet ve středověku. Ale třicetiletá válka, ničivý požár v 19. století a nezájem pozdějších majitelů proměnily Lipnici ve zříceninu. Naštěstí se našli nadšenci, kteří hrad opět probudili k životu. Třeba takový spisovatel Jaroslav Hašek.

Historie města Plasy byla po staletí svázána s cisterciáckým klášterem. Ten založili Přemyslovci jako duchovní pevnost. Později byl vypálen za husitských válek a o staletí později vzkříšen díky Santiniho stavitelské genialitě. Ale nejen mniši obývali zdejší klášter. Po posledních úpravách se Plasy staly zámkem a jeho majitelé Metternichové si opodál zřídili i rodinnou hrobku.

V 16. století se v Březnici odehrál příběh jako z červené knihovny. On byl urozený habsburský arcivévoda, ona obyčejná měšťanská dívka, a sňatek byl proto nemyslitelný. Majitelka zámku Kateřina z Lokšan však byla rázná žena a jejich tajné lásce přála. A tak na březnickém zámku uspořádala skandální svatbu, jež císaře pořádně rozlítila. 

Chlumec nad Cidlinou je starobylé město východních Čech, kde se jako koruna nad krajinou vypíná jeden barokní skvost. Zámek Karlova Koruna už po staletí patří rodu Kinských, kteří prosluli nejen jako vášniví milovníci architektury, ale také jako chovatelé ušlechtilých koní. Obě své záliby pozvedli na nejvyšší úroveň. I dnes mají majitelé s modrou krví se zámkem velké plány.

Starý hrad v Českém ráji dal pojmenování slavnému českému rodu. O několik století po nich přišli na Valdštejn první turisté. Jedním z nich byl vyhlášený romantický poutník a básník Karel Hynek Mácha. Na turistiku vsadili i poslední aristokratičtí majitelé – Aehrenthalové. Vděční výletníci se pak na Valdštejn opakovaně vraceli, aby si v hradním hostinci pochutnali na výborné kávě a vyhlášených koláčích.

Nejstarší dějiny panství jsou spojeny s mocným rodem Krajířů z Krajku, který v 16. století získal obrovský kus moravské země. Renesanční podoba zámku však vzala za své v 19. století, kdy se majiteli Dačic stali Dalbergové. Zámek se stal pohodlným panským sídlem s prostorem pro bohaté záliby svých majitelů. Interiéry vypovídají o jejich zájmu z oboru zoologie, mineralogie a o další vědy, zámecký park pak jasně svědčí o velké lásce k botanice.

Slatiňanské panství vystřídalo mnoho pánů, ale nejvíce se do místní historie zapsal rod Auerspergů. Jejich největším koníčkem byli koně. Zámecký areál proměnili v jedno z nejvýznamnějších středisek pro chov překážkových koní, a tak není divu, že obrazy, sochy i jiné podobizny těchto ušlechtilých zvířat najdete na zámku úplně všude. V nedávné době přibylo na Slatiňanech i další lákadlo – rekonstruovaná zámecká kuchyně. A ta je dokonce plně funkční.

Zámek má soukromého vlastníka, jenž se pokouší skloubit bohatou historii výjimečného objektu s jeho současným využitím. Manželé Marianovi, kteří Světlou koupili před několika lety, nalezli hned několik pojítek s minulostí. Například sklo. Sklářská tradice je v Posázaví totiž velice bohatá a daří se jí i dnes, takže jí věnovali část zámecké expozice.

Není Šternberk jako Šternberk. Dva hrady se stejnými jmény dokáží turistům pěkně zamotat hlavu. Ten moravský, jenž býval významnou středověkou pevností, skrývá skvostnou madonu či úctyhodnou kolekci nádherných kachlových kamen, která nemá u nás obdoby. To proto, že kníže Albert II. z Lichtenštejna miloval umění a zároveň byl vášnivý sběratel.

Habsburkové, kteří zákupský zámek získali na počátku 19. století, z něj učinili své prázdninové sídlo. S oblibou tu pobýval zejména poslední korunovaný český král a císař Ferdinand Dobrotivý. Našel tu zázemí pro své koníčky i prostor pro rodinná setkání. Když léto končilo, vracíval se nazpět do Prahy nebo do Vídně. Ale dnes Zákupy neosiří ani v zimě a zažít tu můžeme dokonce opravdové císařské Vánoce.