České zámky: Návrat legendárních modelů Richarda Vyškovského

Kdy u vás uzrála myšlenka oslovit nakladatelství Albatros s nápadem po více než 40 letech začít vydávat v reedicích oblíbené vystřihovánky?

J. K.: Vděčíme za to shodě okolností. Před několika lety se připravovala výstava v Muzeu papírových modelů v Polici nad Metují věnovaná vystřihovánkám nakladatelství Albatros. Ředitel muzea Pavel Frydrych oslovil toto nakladatelství, zda by proti tomu nic nenamítalo, a tím otevřel pomyslná stavidla. Na schůzce v redakci Albatrosu jsme se pak potkali s ním a Ondřejem Müllerem, programovým ředitelem dětské literatury, který nám k našemu překvapení sdělil, že na podzim 2022 se chystá vydání sešitu se třemi modely nazvaný České hrady. Slovo dalo slovo a od následujícího titulu Slavná auta z Kopřivnice začala naše spolupráce s Albatrosem.

Nyní vychází již šestý titul s názvem České zámky, který potěší řady příznivců modelů architekta Richarda Vyškovského. Jak probíhala spolupráce s jeho synem Richardem, jenž vydává práce svého otce ve vydavatelství ERKOtyp?

J. K.: S Ondřejem Müllerem jsme od začátku mysleli na modely pana architekta Vyškovského. Než jsme ale oslovili jeho syna Richarda s nabídkou, chtěli jsme mít hmatatelné argumenty, že o vystřihovánky z Albatrosu je stále zájem. Čas dozrál vloni po prázdninách, kdy došlo k prvnímu jednání v redakci Albatrosu. Už to, že s jednáním souhlasil, bylo pozitivní. Měl jsem tehdy s sebou všechny sešity vystřihovánek, které pan architekt v Albatrosu publikoval, včetně těch, na nichž spolupracoval s Pavlem Blechou. Shodli jsme se, že začneme souborem České zámky. Ano, čtete správně – začneme. A dohodli se na další spolupráci, takže se máme nač těšit. Následovala fáze domluvy na financích a úzká spolupráce Richarda Vyškovského ml. s grafikem Albatrosu, kde se již vystřihovánky skenovaly a připravovaly k tisku.

Čím si vysvětlujete neutuchající oblibu papírových modelů arch. Richarda Vyškovského? Čím jsou jedinečné a unikátní?

J. K.: Za ta léta, co se zaobíráme vystřihovánkami, jsem nepoznal mnoho takových, ať už od nás či ze světa, z minulosti či z přítomnosti, které by na mne vizuálně působily tak jako ty od Richarda Vyškovského. Pan architekt byl v tomto geniální. Jeho vystřihovánky jako by říkaly: „Slep si mne!“  A bylo opravdu jedno, o jaký typ modelů šlo, zda o architekturu, techniku či figurky. Nikdy nezapomenu, jak mi telefonoval, když tvořil model Mochovského mlýna, zda by nevadilo, že by tu plechovou „orezlou“ střechu u stodoly udělal červenou jakoby z tašek, že je to hezčí pro oko a stejně kdysi střecha musela být nová a z tašek. Navíc je vystřihovánka určena dětem, tak ať je pěkné barevná. Jindy poznamenal, že by to uměl zkonstruovat složitější a detailnější z více dílů – ale kolik z vás to pak slepí? K modelu přistupoval jako k uměleckému dílu a s pokorou ke staviteli – modeláři.

S. F.: Jméno Vyškovský je synonymem pro českou vystřihovánku – s přitažlivou, chytlavou kresbou, příjemnou stavbou, vždy s efektním výsledkem na modelářově stole – a s kusem srdce v ruční práci.

Mohou se modeláři těšit i na další reedice modelů tohoto autora?

J. K.: Ano, určitě mohou. Neptejte se mne ale na jaké konkrétně – je z čeho vybírat. Snad moc neprozradím, když uvedu, že jsme v kontaktu s dcerou pana Pavla Blechy, který s panem architektem Vyškovským zpočátku jeho padesátileté tvůrčí dráhy spolupracoval.

Říkáte si neobvykle – papíroví archeologové. Můžete čtenářům svou činnost přiblížit?

S. F.: Vše začalo počátkem milénia, kdy mi vrtala v hlavě otázka, jaká vystřihovánka byla otištěna v časopise ABC jako první. Přišel jsem na to a tato raná badatelská činnost záhy přerostla v zájem objevovat starší vystřihovánky obecně, i ty zahraniční. Brzy jsem poznal podobně „postižené“ modeláře a kolegy, Josefa Kropáčka a Roberta Pavelku. V názvu našeho bádání „papírová archeologie“ je troška nadsázky i humoru.

J. K.: Papírová archeologie je modelářská i publikační činnost, o své poznatky se dělíme s ostatními. Objevujeme minulost vystřihovánek a zajímavé souvislosti. Zajímá nás, kdo se skrývá za jmény pod návodnými texty, dáváme jim tváře. Baví nás to. V kontextu bádání nad vystřihovánkami z ABC jde o návraty do dětství nás i našich čtenářů, kteří s námi sdílí stejné pocity a zkušenosti z těchto cest do minulosti.

Jaké rarity jste objevili a najdeme je i ve vašich sbírkách? Například nejstarší, nejzajímavější či největší vystřihovánky?

J. K.: Ve své sbírce mám nejstarší vystřihovánku z roku 1809. Nejzajímavější? Co třeba městečko až z Nového Zélandu? Nejvíce si ale vážím série tří vystřihovánek od pana architekta Richarda Vyškovského, u kterých byli předlohou má dcera, sestra a já. Největší je Valašský betlém, který má po sestavení na délku tři metry.

S. F.:  Mezi nejpůsobivější staré vystřihovánky řadím obří sadu výtisků z francouzské tiskárny Imagerie d’Epinal Pellerin, která má svůj začátek v 60. letech 19. století – počet archů s vystřihovací architekturou, technikou a figurkami čítá kolem 1 500 – jeden život na jejich sesbírání, neřku-li sestavení, nestačí.

Papíroví archeologové a nakladatelství Albatros srdečně zvou na slavností křest publikace České zámky Richarda Vyškovského, který se uskuteční na zahrádce Letenského zámečku v Praze 20. května od 17.25 hodin. Sešity s vystřihovánkami sice nebude možné na místě zakoupit, ale zájemci si je mohou pořídit na e-shopu nakladatelství Albatros a k dostání budou také v knihkupectvích.