Modely Richarda Vyškovského nás vrací do dob, jež chceme prožívat

Podle jakého klíče si váš tatínek, sám profesí památkář (podílel se například na rekonstrukci Pražského hradu), vybíral náměty ke ztvárnění zřícenin hradů do podoby papírových modelů?
Zpočátku to bylo, řekl bych, spíše pocitové, respektive podle jeho vlastního vztahu k danému objektu, a to hlavně s ohledem na jeho architektonické prvky, původ a případně i jeho osobní vztah k danému objektu. To je i případ modelu kostela sv. Víta v Soběslavi, byť ten úplně nezapadá mezi modely hmotových rekonstrukcí, o kterých je zrovna řeč. Právě v interiéru tohoto kostela se otec rozhodl pro dráhu architekta se zaměřením na obnovu památek. 

Později se k výběru námětů přidal ještě i zcela jiný rozměr či důvod, a to morální postavení a národní cítění rodu zakladatelů toho kterého konkrétního hradu, jenž se měl stát předlohou hmotové rekonstrukce v podobě z doby jeho rozkvětu. Ač se totiž otec narodil ve Vídni v době mezi dvěma světovými válkami, nikdy se neodklonil od svého českého (československého) původu a s přibývajícím věkem byl navzdory době a obecné evropské globalizaci stále větším a hlasitějším českým patriotem.

Jaké hrady pan architekt ztvárnil coby hmotové rekonstrukce hradů, které dnes vidíme spíš v torzální nebo neúplné podobě? Které z nich ještě čekají na vydání?
Mnohé. Z těch, jež už byly tiskem vydány, jsou to například krásné hrady Lichnice nebo Dražice. No a z těch, které na své vydání teprve čekají, to jsou zejména hrady Helfenburk u Bavorova, Volfštejn, Libštejn a Valdek. Dlouhé roky se do tohoto výčtu řadil i hrad Okoř, jeden z našich nejznámějších torzních velikánů, jehož model je ale právě teď předmětem vydavatelského projektu na platformě Startovač, kde si ho už teď můžete zakoupit či minimálně důkladně prohlédnout na mnoha fotografiích modelu nebo přímo i jeho reálné předlohy.

Jak už bylo zmíněno, chcete vydat v lednu 2026 po šesti letech ve svém vydavatelství Erkotyp další model z tatínkovy dílny – hmotovou rekonstrukci rozsáhlé stavby hradu Okoř. Jak dlouhá byla příprava tohoto modelu?
Co si pamatuji, tak řekněme standardní. První krůčky vedoucí ke vzniku tohoto modelu se datují do února roku 2014. Právě tehdy s jeho přípravou otec započal, a to nejprve sháněním všech možných dostupných podkladů a informací. Hned z kraje  března jsme pak vyrazili i přímo na „obhlídku terénu“, tedy pořídit fotografie a náčrtky stávajícího stavu hradu. 

Na modelu autor intenzivně pracoval až do začátku dubna roku 2015, kdy nám hotové dílo předal k jeho převedení do digitální podoby. Následovalo tedy skenování jednotlivých stran vystřihovánky a návodných kreseb, číslování dílů, přepis návodného textu a tak dále. No a nakonec samozřejmě tisk zkušebního modelu s veškerým již zpracovaným příslušenstvím. Na něm pak pracoval jako na řadě dalších zkušebních modelech náš spolupracovník Roman Kunst. Dalo by se tedy říct, že příprava, respektive zpracování hradu Okoř v jeho někdejší podobě do papírového modelu trvaly asi dva roky. 

Crowdfundingová kampaň na podporu vydání modelu hradu Okoř na Startovači je už jako třetí v pořadí opět velmi úspěšná. Čím si vysvětlujete stálý a obrovský zájem o práce tatínka?
Asi  jeho uměním propojit ryze architektonický pohled na věc s jeho geniálním výtvarným talentem. Otcovy hmotové rekonstrukce hradů, vycházející ve většině případu z prací Dobroslavy Menclové, nás totiž přímo přenášejí do dob a dějů, které prostě chceme společně prožívat. 

Myslím, že to není jen o modelářském pohledu na věc, se kterým se uměl velice zdatně vypořádat, ač sám přímo modelářem rozhodně nebyl, ani jen o jeho precizní práci architekta-památkáře, jež mu byla po celý život vyloženě profesní výzvou. A dokonce ani ne jen o výtvarném zpracování, což byla otcova asi vůbec největší radost a záliba, kterou měl, a jak to jen bylo možné, tak si ji i užíval. 

Vzpomeňme tak namátkou například na filmový muzikál Noc na Karlštejně. Dílo, kde celému příběhu dominuje nádherný hrad, kde se snoubí prostořekost hlavních postav s jejich úchvatnými kostýmy, a to celé je ještě naplněné i notnou dávkou národního vlastenectví. Vlastně se dost divím, že zrovna papírový model hradu Karlštejn otec nikdy nevytvořil. Ale možná to bylo tím, že není dostatečně rozbořený na to, aby se otec zajímal o jeho rekonstrukci, nebo snad i tím, že už jen vytvoření jeho dioramatu v 60. letech bylo vlastně úplně prvním počinem, kterým se celý otcův následný život propojil s modelářským světem.

Rozhovor s Richardem Vyškovským a jeho synem Richardem Vyškovským ml. jsme přinesli v letním vydání časopisu PROPAMÁTKY v roce 2019 u příležitosti 90. narozenin našeho nejoblíbenějšího autora papírových modelů nejen historické architektury.