Před 125 byla otevřena budova dnešní Státní opery v Praze

Plán na vybudování stálé scény pro Německý divadelní spolek se zrodil v roce 1883. Na vypracování architektonického plánu budovy, jejíž stavba byla financována prostřednictvím sbírek, se podílel mimo jiné autor vídeňského Burgtheatru Karl Hasenauer. Svou novorokokovou výzdobou se řadí k nejkrásnějším divadelním budovám v Evropě.

Po svém otevření počátkem roku 1888 se Nové německé divadlo vypracovalo mezi kulturní instituce mezinárodního významu. Mezi výjimečné umělecké osobnosti, které v něm vystupovaly, patřili například dirigenti Gustav Mahler či Richard Strauss, ale také legendární zpěvák Enrico Caruso. Nové německé divadlo bylo v provozu až do konce září 1938, kdy Divadelní spolek vypověděl všechny smlouvy a prodal divadelní budovu československému státu. Za okupace v něm pouze příležitostně hostovaly některé německé soubory.

Po skončení války dostal scénu k dispozici soubor Divadla 5. května. V roce 1948 však byla připojena k Národnímu divadlu a krátce poté změnila název na Smetanovo divadlo. Dvě desetiletí trvající éra nově získané nezávislosti, která odstartovala v roce 1992, skončila pro Státní operu Praha počátkem loňského roku. Tehdy se i přes protesty části umělců a kultury milovné veřejnosti znovu spojila s Národním divadlem.