Můžete přiblížit historii památky a jak jste začali s její obnovou?
Kaple s hřbitovní branou z roku 1862 se nachází nad kostelem sv. Bartoloměje jihovýchodním směrem od komunikace a je dominantou obce. Novogotická stavba podle projektu Bernharda Gruebera (1807–1882) s plastikami od sochaře Josefa Rejla z Chocně má trojlodní půdorys bazilikálního řezu s obdélnou, přímo osvětlenou lodí, s trojicí obdélných křížových žebrových polí. Přilehlé boční lodi, propojené arkádami uzavřenými dveřmi, jsou křížově zaklenuty. Výtvarný důraz spočívá zejména v hlavním průčelí s trojúhelníkovým štítem zakončeným sanktusníkem. Monumentální novogotický vstupní portál s kruhovým oknem nad ním dále mimo jiné charakterizují sochařské doplňky (plastiky Ježíše nad vchodem – v současnosti se socha restauruje, Panny Marie a sv. Josefa po stranách). Bernard Grueber zvolil, jak bylo uvedeno, stavební typ baziliky, který je pro funerální architekturu poměrně nezvyklý. Loď přitom navrhl velmi krátkou, jen o třech klenebních polích, takže je stavba více širší než delší. Střední loď je proporčně převýšena a předstupuje mělkým rizalitem lemovaným lizenami, čímž je její výška ještě podtržena. Architekt zde stejně jako u hrobky ve Svatém Janu pod Skalou komponuje průčelí jako celek vepsaný do trojúhelníka a formuje jej tak, že pokládá akcent na obou krajích a střed vypíná do výše. Dosáhl tak dojmu vyváženosti a zároveň vznosnosti. Vzniklo působivé dílo, které je typově a formálně zcela originální.

Kapli postavili Czeczinkarové z Birnic, majitelé panství a zámku v sousedních Bílých Poličanech (farnost Lanžov). František Xaver z Birnic koupil zámek a panství v roce 1804 od tehdejších vlastníků Kotulínských a záhy převedl majetek na svého syna Františka (Franze) de Paulu, člena Zemského sněmu a od roku 1836 rytíře Rytířského řádu sv. Václava. Potomci Franze de Pauly nespravovali zděděný majetek ve shodě, což vedlo k prodeji zámku a panství v roce 1873 Růženě Croy-Duhnen. Posléze mělo panství Czeczinkarů několik majitelů a kaple chátrala. V roce 1931 ji koupil Antonín Chládek, vlastník Červeného Dvora (dříve Červené Poličany), a zcela ji opravil. V kapli jsou uloženy ostatky Chládkova otce – Josefa Chládka a dalších příbuzných. V roce 1936 nechal Josef Chládek postavit ještě vstupní bránu ke kapli podle návrhu architekta Blažka z Hořic. Na bráně jsou od jičínského sochaře a medailéra Josefa Vašaty busty významných představitelů Československa (Rašín, Kramář, Štefánik, Švehla a další), busta od hořického sochaře Karla Samohrda představuje otce Josefa Chládka, spoluzakladatele české menšinové školy v nedalekém Dubenci. Dále jsou zde také vytesána jména občanů Lanžova, kteří padli v 1. světové válce. Po válce v roce 1948 propadlo celé jmění Antonína Chládka ve prospěch Československého státu. Objekt nebyl nijak využíván, postupně chátral. Kaple s bránou získala v roce 1992 památkovou ochranu. V roce 2013 jsme památku postupně začali rekonstruovat. V té době byla ve značně zchátralém stavu – zcela propadlé klenby v postranních lodích, zničená okna, částečně odcizená podlaha z pískovcových šablon nebo zmizelé stěny z ořechového dřeva oddělující postranní lodě od centrálního prostoru.

Které práce byly doposud nejsložitější?
Zejména statické zajištění nosných stěn a pilířů, bez jejich zpevnění by nebylo možné rekonstruovat další části stavby, obnova goticky klenutých kleneb v postranních lodích a rekonstrukce okenních vitráží.

Co vše se zatím podařilo a které kroky vás čekají?
Proběhlo odstranění náletových dřevin v prostoru kolem kaple, které udržovaly škodlivou vlhkost ve zdivu kaple a prostor byl provizorně oplocen. Byl vysazen živý plot z ostnaté hlohyně (Pyracantha), jenž bude chránit prostor kaple ve směru od sousedního lesa. Vznikly základy pro oplocení z čelní přístupové strany, které bude omezovat vstup do prostoru před kaplí a současně bude dostatečně průhledný. Dále došlo například ke statickému zajištění obvodových stěn, obnově kleneb a omítek (včetně vnitřních nosných sloupů) v postranních lodích. Provedly se nové nosné prvky – krovy (sedlová střecha) nad centrální lodí kaple a nad postranními loděmi byla položena nová břidlicová krytina. Osazeny jsou zcela nové vitráže v oltářním okně a v šesti oknech centrální lodi včetně rozety na průčelí kaple. Rekonstruováno a zpevněno bylo podloží vstupního schodiště kaple. Vznikla rozvodná „kaplička“ za kaplí pro potřeby přívodu elektřiny a osvětlení prostoru. Na dokončení čeká vnitřní i vnější osvětlení kaple, obnova zachovalých reliéfů i maleb na čelní stěně a stropu centrální lodi, restaurování vstupních dveří, instalace zvonu v sanktusníku kaple nebo výstavba plotu na vstupní straně pozemku kaple.

Daří se na obnovu čerpat finanční příspěvky Ministerstva kultury nebo jiné formy podpory?
Jednalo se o několik příspěvků prostřednictvím obcí s rozšířenou působností až do doby covidu, od té doby nic. Jiné dotační tituly, například Královéhradecký kraj, nedostupné. Těšíme se z vstřícného přístupu Odboru kultury ve Dvoře Králové nad Labem – Táni Novákové.

Můžete našim čtenářům doporučit kvalitní řemeslníky nebo jiné profese podílející se na obnově?
Tesařské práce – Tesařství Jan Rydlo z Šonova, zednické práce – Stavební práce Zverec z Pecky, kamenické práce, prodej kvalitního pískovcového materiálu – Ondřej Štelmák, Dubenecký pískovec, s. r. o., z Horní Brusnice nebo Umělecké kovářství Rygl a synové z Milovic u Hořic.

Další informace naleznete v PAMÁTKOVÉM KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.