Kolín začal opravovat ohradní zeď a bránu synagogy

Letošní opravy budou stát asi 500 tisíc korun, na příští rok se plánuje oprava fasády. Uvedla to Miroslava Jouzová, historička a pracovnice městské knihovny, která ve městě spravuje židovské památky. Město žádá Ministerstvo kultury také o dotaci na opravu hlavního oltáře. Do roku 2000 kolínská synagoga sloužila jako sklad. Za druhé světové války nebyla podle historičky Jouzové zničena i díky tomu, že je ukrytá ve dvoře za bývalou židovskou školou. Kolínská synagoga je jednou z mála synagog v Čechách, která patří městu. Po roce 1953, kdy ve městě s odchodem rabína zanikla židovská obec, se stala majetkem Židovské obce v Praze. „Židé roku 1942 odešli do koncentračních táborů a po druhé světové válce vše, co bylo židovské a nikdo se tam nevrátil, automaticky zůstalo městu. Jak domy, tak synagoga,“ uvedla Jouzová.

Mezi vzácné kolínské památky patří také dva židovské hřbitovy, které jsou ve vlastnictví Židovské obce v Praze a které město postupně opravuje. Kolínu se díky početné židovské obci přezdívá Jeruzalém na Labi. Původní židovské ghetto zahrnuje nynější ulice Na Hradbách a Karoliny Světlé. Dochovaly se v nich charakteristické domy s původními středověkými jádry. V synagoze, která je zapsanou kulturní památkou, je od roku 2010 stálá expozice o životě kolínských Židů.

Každý rok do kolínské synagogy přijíždějí Židé z celého světa. Zjišťují, ze kterého místa pocházejí tóry, které stát po druhé světové válce prodal hlavně do Anglie a poté byly rozdány do dalších židovských komunit v různých zemích. Vedle synagogy v bývalé židovské čtvrti v Kolíně je také rabínský dům, ve kterém je ukryto několik mikví, které sloužily pro židovskou rituální lázeň.