Za památky spadající pod nejvyšší státní ochranu byly prohlášeny třeba Vyšebrodský cyklus, Madona z Veveří, staroboleslavské palladium a některé gotické deskové malby. Jsou mezi nimi i předměty, o něž žádala církev v rámci majetkového vyrovnání se státem. Stát prohlašuje za památky i předměty a nemovitosti, které jsou v jiném než jeho vlastnictví.

Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně přísnější ochrana než na kulturní památky, kterých je také mnohem více. Podobně jako u kulturních památek i u národních kulturních památek je zákonem ošetřen jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej. Kulturní památky prohlašuje Ministerstvo kultury, národní kulturní památky vláda. Včetně devíti nových tvoří od 1. ledna soubor národních kulturních památek 306 položek.

Nejvyšší památkové ochrany nově požívají Žlutický kancionál, astronomické hodiny, dva renesanční sextanty, oltářní gotické malby z Roudník a šlikovská šperkovnice. Žlutický kancionál je iluminovaný rukopis ze sbírek Památníku národního písemnictví vytvořený mezi roky 1558 až 1565. Astronomické hodiny Engelberta Seigeho jsou z druhé poloviny 18. století a jsou součástí sbírek Národního technického muzea stejně jako renesanční sextanty z doby kolem roku 1600.

Oltářní křídla z Roudník tvoří dvě deskové malby z 80. let 15. století, které má ve svých sbírkách Husitské muzeum v Táboře. Šlikovská šperkovnice z let 1680 až 1690 je součástí mobiliáře na zámku v Náchodě a palladium, legendární měděný reliéf z doby přibližně první poloviny 15. století, je trvale umístěno v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Zatímco národní kulturní památky se počítají na stovky, kulturních památek je jen nemovitých přes 40 tisíc.

Seznam národních kulturních památek naleznete na stránkách NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.