Pro návštěvníky jsou zpřístupněna všechna čtyři podlaží vily, přičemž převážná část expozice se logicky věnuje životu a tvorbě nejslavnějšího obyvatele domu. Prostory hercova bytu jsou rozděleny na několik tematicky zaměřených částí. První je stylizovaná do podoby šatny Osvobozeného divadla a zahrnuje kromě jiných dobové piano fungující jako jukebox přehrávající nejznámější šlágry Jaroslava Ježka. Další místnost se soustřeďuje na filmovou tvorbu Jana Wericha a nalézt zde můžete z barrandovských ateliérů zapůjčené původní kostýmy podle návrhu Jiřího Trnky. Třetí místnost se věnuje tvorbě pro děti, zejména pak filmům Fimfárum a Pan Tau. Neodmyslitelnou součástí bytu je mistrova pracovna s několika původními kusy nábytku včetně brýlí, rybářského kufříku nebo dýmky. Ve sklepě je instalovaná replika golema zpracovaná podle originálu z filmu Císařův pekař – Pekařův císař. Přibližně v polovině září plánuje nadace stávající expozice doplnit novými interaktivními prvky. „Půjde o technologii, kterou ještě žádné české muzeum nevyužívá,“ doplňuje předseda správní rady nadace Jiří Pospíšil. V mezaninu je ke zhlédnutí drobnější výstava věnovaná tvorbě a životu básníka Vladimíra Holana, který v objektu také dlouho žil.

Pozdně renesanční vila v ulici U Sovových mlýnů čp. 501 na Kampě vznikla ve druhé čtvrtině 17. století, v roce 1803 byla přestavěna Ignácem Janem Nepomukem Palliardim a později došlo ke stavebním úpravám v první polovině 20. století. Nejstarší část současného objektu vznikla patrně ve 30. letech 17. století, kdy zde existovala koželužna. Z pozdně renesanční stavební fáze se dochovaly sklepy, částečně obvodové zdivo a v přízemí dvě místnosti zaklenuté renesančními klenbami. Při západním průčelí se nalézá původní zeď klasicistního skleníku s přiléhajícími přízemními přístavky příslušenství. Od roku 1798 dům obýval Josef Dobrovský, do roku 1918 ho užívali příslušníci rodu Nosticů, poté přešel do vlastnictví státu. V letech 1929 až 1941 zde žil Zdeněk Wirth, v období 1948 až 1968 ve vile bydlel básník Vladimír Holan, Jan Werich se do ní přistěhoval v roce 1945 a žil zde do své smrti v roce 1980. Od roku 1985 dům obývala Anna Havránková-Slavíčková, příslušnice rodu malíře Antonína Slavíčka.

Citlivá rekonstrukce objektu přirozeně propojující dům s Kampou byla provedena podle návrhu architektonického ateliéru TaK, který má za svou patnáctiletou dobu působení bohaté zkušenosti s obnovami historických nebo památkově chráněných staveb a jejich následného zapojení do současného života. Nikoli náhodou se stala první výstavou nově otevřené Werichovy vily právě putovní expozice shrnující tvorbu architektonické kanceláře. K této příležitosti vznikl bedekr Prahou, který návštěvníky provede po nejzajímavějších realizacích ateliéru, tedy taková místa jako například Werichova vila, Divadlo Na Zábradlí nebo Masarykovo nádraží. V září výstava dospěje do Obecního dvora na Starém Městě a v listopadu bude k vidění v nově otevřeném Divadle Na Zábradlí.

Plán zřídit v domě kulturní stánek věnovaný odkazu Jiřího Voskovce, Jana Wericha a Vladimíra Holana se uskutečnil až na základě veřejné ankety na provozovatele vily, ve které zvítězila Nadace Jana a Medy Mládkových provozující nedaleké Museum Kampa s projektem kulturně-společenského centra Voskovce a Wericha. O výsledku ankety si můžete na portálu přečíst ZDE. Městská část Praha 1 poté na své náklady objekt opravila za téměř 35 milionů korun.

Více aktuálních informací naleznete na stránkách WERICHOVY VILY nebo na FACEBOOKU. Podrobnější informace o historii objektu jsou k dispozici na stránkách PAMÁTKOVÉHO KATALOGU NÁRODNÍHO PAMÁTKOVÉHO ÚSTAVU.